Máte nějaký dotaz, připomínku či
konstruktivní kritiku?
Piště na victorias-stories@seznam.cz --- Najdete mě také na Databázi knih

Proměna

22. května 2013 v 21:01 | Victoria |  Čtenářský koutek
Autor: Franz Kafka
Počet stran: 80
Hlavní postavy: Řehoř Samsa, Markéta, rodiče
Vedlejší postavy: prokurista, posluhovačka, tři nájemníci



Děj: Řehoř vede celkem spokojený život. Žije se svými rodiči a sestrou. Pracuje jako obchodník, takže hodně cestuje. Vydělané peníze pak dá většinou své rodině, tudíž je prakticky živí. Jednoho dne se však stane něco zvláštního. Řehoř se promění v brouka. Ne, nedělám si legraci! Vypadá opravdu jako veliký černý brouk s tykadly a s mnoha nožičkami.
Řehoř si z toho velkou hlavu nejdříve nedělá. Doufá, že mu rodina i přátelé pomohou a on bude moci žít stejný život jako předtím, i když v podobě brouka. Bohužel se tak nestalo.
Celá rodina se ho začala velmi štítit. Zavřeli ho do jeho pokoje a dosavadní spokojený život rodiny se rozpadl. Nikdo nechtěl vstoupit do Řehořova pokoje s výjimkou jeho šestnáctileté sestry. Ta mu vždycky nosila jídlo a uklízela v pokoji. Pohled na něho však nesnesla, což Řehoř sice chápal, ale zároveň ho to velice rmoutilo. Všichni tři členové rodiny však byli nuceni si najít nějakou práci, jelikož na tom po finanční stránce nebyli zrovna nejlépe. Řehoř už je nemohl živit, takže museli pracovat oni sami. Na Řehoře se později čím dál více zapomínalo. Sestra už se neobtěžovala s úklidem a kolikrát mu nedala ani najíst. Z jeho pokoje se pomalu stávala taková menší skládka, rodina tam odkládala nepotřebné věci. A jestli to vadilo Řehořovi? To jim bylo lhostejné. Konec je pak velmi dojemný a smutný. Rodině už na Řehořovi nezáleží. Myslí si, že když se proměnil v brouka, tak už to není on. Začali plánovat, jak by se ho zbavili. Nakonec to však nebylo potřeba. Řehoř umírá sám ve svém pokoji. Jeho rodina to bere jako vysvobození od těžkého břemene. Konec končí vesele, avšak ne pro Řehoře.

Význam:
Jelikož tuto knihu máme v povinné četbě, zkusila jsem najít nějakou tu myšlenku. Proměna se naštěstí četla celkem dobře a nebylo těžké ji najít. První mě asi napadlo to, že bychom se neměli odvrátit od svých blízkých, pokud se jim něco zlého stane. V tomto případě to byla Řehořova proměna. Jeho rodina se od něho izolovala a nechtěla s ním mít nic společného. Neměli mu raději být oporou? Měli se mu snažit pomoci a stát při něm. Ne se k němu chovat jako k něčemu hnusnému. Uznávám, asi není žádná sranda mít v domě velkého černého brouka. To by se nelíbilo nikomu. Ale byl to přece pořád ten samý Řehoř. Vypadal sice jinak, ale uvnitř byl úplně stejný! To však nikdo neviděl…
Další význam je takový, že v průběhu knížky Řehoř postupně ztrácí lidství. Moc mu nevadilo, že je broukem. Zvykl si na svou novou podobu a už se ani nesnažil být člověkem. Proto bychom se neměli nikdy vzdát! Možná kdyby se snažil, třeba by se vrátit zpátky do své podoby. Kdo ví.

P. S. Toto je význam, který tam vidím já. Myšlenka může být ve skutečnosti úplně jiná, takže to neberte tak doslova :-).

Můj názor:
Knížku jsem přečetla jedním dechem! Nejdřív jsem měla trochu pochyby, jestli se mi bude zrovna Kafka líbit.
Ó, jaké překvapení :-D. Přestože byla knížka velmi tenounká, děj byl hodně napínavý. Ve skutečnosti bych nikdy neřekla, že se do ní může vlézt tolik děje :-).
Hodně jsem soucítila s Řehořem. Proměnil se v brouka, prakticky přišel o zaměstnání a rodina se postupně od něho izolovala. Nevím, jak bych se s tím vyrovnala třeba já.
Pokud tedy váháte, jestli si máte tuto knihu přečíst, určitě doporučuji. Mě rozhodně nezklamala!

Úryvek:
Jednou, bylo to už asi měsíc od Řehořovy proměny a sestra už přece jistě neměla důvody, aby užasla nad Řehořovým vzezřením, přišla trochu dříve než jindy a zastihla ještě Řehoře, jak zrovna v hodně děsivém postoji hledí nehnutě z okna. Řehoř by se byl nedivil, že nevstoupila, vždyť stál u okna, takže je nemohla ihned otevřít, ale sestra nejen že nevstoupila, uskočila dokonce zamkla dveře; někdo cizí by si byl rovnou pomyslel, že na ni snad Řehoř číhal a chtěl ji kousnout. Řehoř se ovšem okamžitě schoval pod pohovku, ale musel čekat až do oběda, než sestra zase přišla a připadala mu mnohem neklidnější než jindy. Z toho poznal, že pohled na něho je pro ni stejně nesnesitelný a musí zůstat nesnesitelný i nadále a že se asi musí hodně přemáhat, aby neutekla třebas jen při pohledu na malou část jeho těla, která vyčnívá z podpohovky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čteš rád/a?

Miluji to! 87.1% (128)
Celkem ano 6.8% (10)
Nepřeháním to 2.7% (4)
Moc ne 0.7% (1)
Nenávidím to! 2.7% (4)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama