Máte nějaký dotaz, připomínku či
konstruktivní kritiku?
Piště na victorias-stories@seznam.cz --- Najdete mě také na Databázi knih

Na západní frontě klid

19. srpna 2013 v 22:11 | Victoria |  Čtenářský koutek
Autor: Erich Maria Remarque
Počet stran: 183
Nakladatelství: Ikar
Rok vydání: 2011

Hlavní postavy: Paul Bäumer, Albert Kropp, Müller, Leer, Stanislav Katczinsky (Katcza), Tjaden
Vedlejší postavy: Kantorek, Detering, Lewandowski, Josef Hamacher, Franz Kemmerich, Himmelstoss,...

Charakteristika postav:
Paul - Mladík, který sotva vystudovat střední školu. Jedná se o vypravěče celého příběhu. Je velmi dobrým přítelem - kvůli kamarádům je ochotný riskovat vlastní život. Nakonec umírá ve válce.

Albert Kropp - Jeden z Paulových kamarádů. Je popisován jako velmi chytrý a věčně hladový (v podstatě jako všichni vojáci). Na konci knihy mu amputují nohu a on touží po smrti.

Katcza - Nejlepší přítel Paula. Je mu kolem čtyřiceti a je popisován jako člověk, který je vždycky při ruce. Často dokáže sehnat jídlo i v těch nejhorších podmínkách. Bohužel taktéž umírá ve válce - chytil střepinu do hlavy.

Tjaden - Asi dvacetiletý mladík, který je enuretik (v noci se pomočuje). Má velmi nepřátelský vztah s poddůstojníkem Himmelstossem.

Tato kniha není ani obžalobou,
ani vyznáním.
Je to pouhý pokus podat zprávu generaci,
která byla zničena válkou - i když unikla jejím granátům.

Děj:
Většina z Vás už nejspíš o této knize slyšela. Už z názvu díla vyplývá, že se jedná o válečnou prózu. E. M. Remarque napsal zčásti autobiografický příběh, kde osmnáctiletý mladík Paul Bäumer odešel do první světové války, aby bojoval za svou vlast. Všechny idylické představy o válce však Paula i jeho kamarády rychle přejdou. Zjistili, jaká válka vlastně je - krutá, nelítostná a nesmyslná. Při boji v zákopech měli neuvěřitelný strach o svůj život a nejeden voják přišel o rozum.
Když zrovna neválčili, snažili žít tak, jak umí. Soustředili se na černý humor a potěšení z jídla - co jiného jim zbývalo…
Válka z mladíků vysála život. Ti, co zemřeli, měli vlastně štěstí. Jaký život by musel vést mladík, co neměl žádné zaměstnání a uměl jen jediné - válčit?

Význam:
Opět připomínám, že význam, který jsem napsala, je pouze moje domněnka. Rozhodně nemusí být pravdivý. Každý by si měl udělat názor sám, ale přesto se s vámi o ten svůj podělím.
Myslím si, že je to zcela jasné. Autor poukazuje na pravou tvář války. Utrpení, hlad, smrt…
Připadá mi, jako kdyby kniha sama promlouvala: "Válka je nesmyslná a zbytečná. Nesmí se už nikdy opakovat!"
Obě strany proti sobě sice válčily, přesto si byli všichni vojáci v jedné věci strašně podobní - měli strach o svůj život. Nedokážu si to představit. Musí být hrozné slyšet naříkání umírajících a vědět, že už jim není pomoci. A ty myšlenky, kdy vojáci přemítají, co s nimi bude…
Buď zemřou, nebo budou odsouzeni k normálnímu životu, který nebudou schopni zvládnout. Jejich bolest v srdci je příliš velká…

Můj názor:
Asi by teď bylo trochu nesmyslné, kdybych řekla, že tato knížka byla opravdu pěkná. Může být vůbec válečná literatura pěkná? Ne, nejspíš ne. Válka je odporná. A v této knize je vše barvitě vylíčeno.
Raději tedy řeknu, že příběh byl neobyčejně čtivý. Opravdu, nemohla jsem se od knihy odtrhnout.
Hodně jsem s vojáky soucítila. Je hrozné, že se něco takového opravdu dělo. Nejvíc mě asi zasáhla smrt Katczy, kterého jsem si docela oblíbila. Ale čekala jsem, že se to stane, protože ve válce se přece umírá - a to ve velkém.
Tuto knihu doporučuju. Vím, že patří mezi povinnou četbu, ale je vážně skvělá!
Musím vás však varovat, abyste knihu nečetli před spaním. Zdál se mi dost živý sen, ve kterém byla válka. Já jsem čekala na našem balkóně a bylo mi jasné, že čekám na smrt - no, dost "veselé" :-D.

Úryvek:

Jednoho hledáme marně dva dny. Patrně leží na břiše a nemůže se otočit. Jinak si nelze vysvětlit, proč jsme ho dosud neobjevili; neboť když někdo křičí s ústy těsně u země, je obtížné určit směr.
Asi je ošklivě postřelen; nejhorší jsou totiž zranění polovičatá; ne natolik těžká, kdy člověk zhasne, aniž si to pořádně uvědomí, ani tak lehká, kdy je schopen to trápení vydržet, protože má reálnou naději na uzdravení. Katcza soudí, že ten, koho nemůžeme najít, má buď roztříštěnou pánev, nebo průstřel páteře. Hruď asi poraněnou nemá, museli bychom ho vidět, protože by se hýbal.
Pozvolna začíná chroptět. Ten zvuk je tak neurčitý, že může přicházet odkudkoliv. Během první noci byli naši venku třikrát. Už mysleli, že ho objevili, a začali se plazit tím směrem; jenže po chvilce najednou volání přicházelo úplně odjinud.
Až do svítání pátráme marně. Ve dne zkoumáme terén dalekohledy; k ničemu to nevede. Druhý den volání zesláblo; ubožákovi už zřejmě vyprahlo v ústech.
Velitel naší roty slíbil tomu, kdo ho najde, přednostní dovolenou a tři dny navrch. Je to mocná pobídka, ale hledali bychom ho stejně, i bez vyhlídky na nějakou odměnu; neboť to volání je děsivé. Katcza a Kropp dokonce odpoledne vyrážejí znovu na vlastní pěst. Albert přitom přišel o kousek boltce. Je to ale zase marné, vracejí se bez raněného.
Je zřetelně rozumět tomu, co říká. Napřed pořád jen křičel o pomoc - druhou noc dostal zřejmě horečku, mluvil se svou ženou a dětmi, často jsme rozpoznávali jméno Elisa.
Dnes už jenom vzlyká. Na sklonku dne je slyše pouhé skřehotání. Ale ještě po celou noc tiše sténá. Slyšíme to tak zřetelně proto, že vítr vane směrem k našemu zákopu.
Ráno, když si myslíme, že už dávno došel klidu, k nám ještě doléhá slabé chroptění.
Dny jsou horké a mrtví leží nepohřbení. Nemůžeme je všechny snést, nevíme, kam bychom je dali. Pohřbívají je granáty. Některým mrtvolám se nadouvají břicha jako balony. Syčí, krkají a pohybují se. Plyn v nich škrouká.
Nebe je bezmračně modré. K večeru začíná být dusno a ze země soupá žár. Když k nám zavane vítr, přináší s sebou výpary krve, těžké a protivně nasládlé; to trychtýře vydechují smrt a jejich dech připomíná směs chloroformu a hniloby. Dělá se nám z toho špatně a zvracíme.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Čteš rád/a?

Miluji to! 87.1% (128)
Celkem ano 6.8% (10)
Nepřeháním to 2.7% (4)
Moc ne 0.7% (1)
Nenávidím to! 2.7% (4)

Komentáře

1 Casion Casion | Web | 20. srpna 2013 v 10:09 | Reagovat

Súhlasím, vojnová literatúra ani nemá byť pekná, má hlavne zanechať nejaký dojem, názor, ideu... A mám pocit, že táto kniha to presne robí :D

2 Avalon Avalon | Web | 20. srpna 2013 v 21:02 | Reagovat

To jsme četli ve škole :D Přemýšlela jsem, jestli si mám tuhle knížku přečíst nebo ne... :D Asi po ní přecejenom sáhnu :D Jinak krásně napsaná recenze! :D

3 Anie Anie | Web | 21. srpna 2013 v 20:35 | Reagovat

četla jsem :) Kniha byla skvělá...ne pěkná, ale četla se opravdu dobře. Nedávno jsem na to taky dělala recenzi :)

4 Suki Suki | Web | 29. srpna 2013 v 17:17 | Reagovat

Miluju tuhle knihu. Jak jen to šlo, brala jsem si na ni referát (dokonce i na VŠ) :D

5 faunn faunn | Web | 21. září 2013 v 22:59 | Reagovat

Četla jsem ji jako povinnou četbu, velmi mě zaujala, ale nestihla jsem si přečíst druhý díl. Líbil se mi autorův styl i příběh C:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama