Máte nějaký dotaz, připomínku či
konstruktivní kritiku?
Piště na victorias-stories@seznam.cz --- Najdete mě také na Databázi knih

Kapitola dvacátá sedmá - NEJMOCNĚJŠÍ

18. ledna 2015 v 14:31 | Victoria |  Andělská křídla I.
Šel temnou ulicí. Na sobě měl svoji oblíbenou koženou bundu, která ho chránila před chladnou nocí. Černé brýle, které už tolik nenáviděl, měl schované. Byl si však jistý, že v té tmě si jeho červených očÍ nikdo nevšimne.
Věděl, kam má namířeno. Chodil tam téměř každý večer, protože hra na pitomého anděla ho hrozně nudila. Potřeboval se zkrátka trochu odvázat. Měl chuť udělat něco špatného, jen tak pro zábavu.
Když došel k hlavní cestě, naskytla se mu příležitost.
Stály tam dvě dívky. Jedna z nich byla vysoká tmavovláska, která měla na sobě poměrně krátkou sukni a tričko nad pupík. Owenovi se docela líbila. Ta druhá, blondýnka malého vzrůstu, vypadala oproti ní jako šedá myš. Nijak extra ho nezaujala, ale pro pobavení to postačí. Když na něho ta vyšší zamávala, vydal se směrem k nim.
"Zdravím, krásky. Kam máte namířeno?" zeptal se sladkým hlasem. Obě se zachovaly přesně tak, jak čekal.
"Já jsem Lisa a tohle je má kámoška Charlotte," řekla hnědovlasá dívka afektovaným hlasem. Owen si pobaveně všiml, že si popotáhla sukni o trochu výš. Tak mladá a nerozvážná, pomyslel si Owen. A neuvěřitelně hloupá…
"Já jsem Sam. Co kdybych vás pozval na panáka?" zeptal se a usmál se na ně. Jak se dalo čekat, Lisa začala okamžitě nadšeně přikyvovat, kdežto Charlotte…
"Liso, neměly bychom. Slíbila jsem, že budu do půlnoci doma. Vašim by se to určitě taky nelíbilo," snažila se přesvědčit svou kamarádku.
"Ale no táák, jeden panák. To ještě nikomu neublížilo."
"Ne, musíme jít," řekla blondýnka velitelským hlasem.
Owena už začínala štvát. Dneska měl špatnou náladu a ona ho ještě popuzovala. Potřeboval se pobavit.
"Pojď ke mně, Charlotte," řekl přesládlým hlasem.
Dívka znejistěla. Instinktivně vytušila, že tu něco nesedí.
"Pojď!" nařídil a jeho příjemný hlas se náhle změnil. Charlotte neměla na vybranou. Měla chuť od něho utéct co nejdál, ale něco jí našeptávalo, aby k němu přistoupila. Nejistým krokem šla pomalu k němu a sledovala ho vystrašenýma očima.
"Tak vidíš, maličká. Budeš pěkně hodná, viď?" zašeptal ji do ucha.
"A-ano," řekla vyděšená dívka.
Owen se usmál, políbil ji na krk a něžně ji pohladil po světlých vlasech. Pak jedním rychlým pohybem trhl její hlavou a dívka spadla na zem. Bylo jasné, že je mrtvá.
Lisa se dala okamžitě do křiku a začala utíkat. Owen však máchl rukou a kolem dívky se vytvořil ohnivý kruh.
"P-prosím. Nezabíjej mě," naříkala.
"Ale no tak, zlatíčko. Nenuť mě, abych ti udělal to samé, co tvojí sladké kamarádce," usmál se na ni Owen. Ještě chvíli dívku pobaveně sledoval, pak kruh zmizel a ona najednou ležela v bezvědomí.
O několik minut později dorazil do jednoho starého podniku. Bylo to sklepení plné démonů - často sem chodili, když si potřebovali něco vyříkat nebo se jen pobavit.
"Hej, ty tam! Prokaž svou totožnost!" řekl mohutný chlápek, který hlídal u dveří.
Owen se usmál. "Vážně chceš, abych ti prokázal totožnost, Marku?" zeptal se milým hláskem. "Tak dobrá," řekl a přistoupil k němu. Chvíli se na něho mile usmíval, pak v rychlosti zaryl nehty do Markovy tváře a vyrval mu kus masa. Muž hlasitě zařval. Okamžitě k nim přiběhlo několik démonů.
"Co se tu k čertu děje?!" zařvala jedna žena. Měla velmi vysokou postavu, kterou ještě zdůrazňovaly jehlové podpatky. Oblečená byla do úzkých riflí a latexového korzetu. Havraní vlasy měla vyčesané do vysokého culíku a přísně se na všechny dívala modrýma očima.
"Alex," řekl Owen a mírně se ženě uklonil. "Řekněme, že jsem Markovi připomněl, kdo vlastně jsem."
Žena jménem Alex se podívala na zem, kde ležel zraněný Mark. "Pitomče!" sykla. "Copak jsi vážně tak hloupý?"
"Já jsem jen… jen jsem chtěl…" chraptil krvácející muž, který se snažil najít ta správná slova. Žena se samolibě usmála a přistoupila k němu. Pak namířila špičatým podpatkem na Markovo srdce.
"Prosím, ne…" prosil Mark, ale marně.
"Promiň. Neměl jsi urážet jednoho z našich nejváženějších démonů. Za svou troufalost budeš potrestán," řekla Alex a pak Marka nemilosrdně několikrát probodla.
"Tak to by bylo. Dlužíš mi nové boty," řekla a povýšeně se usmála.
"Máš je mít," řekla Owen a shodil Lisu na zem. "Dělejte si s ní, co chcete," řekl malému hloučku démonů a pak si šel sednout k baru. Žena ho následovala.
"Tak co je nového? Ještě pořád si hraješ na hodného andílka?" zeptala se Alex a pokynula barmance, aby jim nalila alkohol. Owen si hned jednoho panáka vzal a kopl ho do sebe.
"Popravdě, už mě to začíná unavovat," začal Owen. "Chci zpátky svoje tělo! Pořád jsi mi vlastně neřekla, co máš v plánu," zavrčel démon.
"Tak my se zlobíme," zanotovala vesele. Owen na to reagoval dalším nepříjemným zavrčením. Žena ho pohladila po tváři. "Sám dobře víš, že to jinak nejde. Musíš pokračovat v tom, co děláš."
"Ale co vlastně dělám?!" vybuchl. "Co doopravdy chceš? Tu holku? Nebo snad toho hňupa Sama?" zakřičel. Několik démonů po nich začalo zvědavě pokukovat.
"Nekřič! Nemusí nás všichni slyšet. Samozřejmě je naším hlavním cílem Sam. Zatím," řekla tajemně.
Owen zvedl jedno obočí. "Zatím? Nechápu. Co tím získáš, když ho dostaneš?"
"Pamatuješ na legendu o nejmocnějším?" zeptala se ho Alex potichu.
"No jasně. Musíš obětovat při úplňku tři anděly, kteří jsou pokrevně příbuzní, a vypít jejich krev. Tím získáš jejich schopnosti a moc. Pak budeš… co vlastně? Nepřemožitelná? Nejsilnější? Drahá Alex. Nejspíš tě budu muset zklamat, ale tohle je jen pohádka. Není to možné!" řekl Owen a vypil dalšího panáka.
"To tvrdíš ty."
"Nejen já. Zeptej se na názor ostatních a řeknou ti to samé," řekl Owen.
Alex se k němu naklonila. "Ale mně na jejich názoru nesejde," zasyčela mu do ucha. "Já už totiž vím, o které anděly se jedná. Nejdřív jsem si nebyla jistá, ale stačilo trochu pátrat."
"To myslíš vážně?"
"Vím to na sto procent. O prvních dvou vím už nějakou dobu. A třetí? Toho jsem objevila až teď," zašeptala mu a na tváři se jí objevil vítězný úsměv.
"Sam?" zeptal se nevěřícně Owen. "Ale s kterými anděly je příbuzný?"
"To se dozvíš později. Teď dělej svou práci. Odstraň ty, kteří ti překážejí v cestě. Hlavně se postarej o to, abys ho dostal do města."
"A co z toho budu mít já?" zeptal se podezřívavě.
Alex se usmála. Věděla, že bude chtít odměnu. Démoni prostě takhle uvažují.
"Dostane se ti odměny, o jaké se ti v životě nesnilo," řekla a znovu ho pohladila po tváři.
"Vylákám je, přísahám! A až je sem dostanu, budeme připraveni!"


kapitola 26. / 28.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Která postava je z Andělských křídel nejlepší?

Sam 54.2% (52)
Jane 25% (24)
Liam 15.6% (15)
Luca 0% (0)
Bill 1% (1)
Owen 1% (1)
Alex 0% (0)
Jeremy 2.1% (2)
Jake 0% (0)
Manon 0% (0)
Někdo jiný 1% (1)

Komentáře

1 Maitter z Creepfellu Maitter z Creepfellu | 25. ledna 2015 v 17:35 | Reagovat

Zvědavost vzbuzovat umíš, to se musí nechat! Pohled z Temné strany je příjemnou změnou.
Nemohu si pomoci - záporňák Owen tu na mě působí hodně hloupě :-D

Hnidopišství:
často zde chodili - sem
příbuzní(čárka) a vypít

2 Ilía Ilía | E-mail | Web | 30. ledna 2015 v 19:35 | Reagovat

Probodla ho podpatkem?! Ona ho vážně PROBODLA  podpatkem??! :-D  Tak to je brutál :-D
Owena nemám ráda, protože mi sahá na Sama, ale pohled na jeho stranu byl přijemný :-)   Jsem dost zvědavá, co se z toho vyvrbí :-D

3 Maitter z Creepfellu Maitter z Creepfellu | Web | 12. července 2017 v 16:56 | Reagovat

Kruci, celé písmo zbělalo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama