na Blog.cz

A máme tu další knižní novinky! Co na to říct? Nové město, spousta antikvariátů… prostě jsem se neovládla :-D. Našla jsem jeden senzační antikvariát, kde mají fakt levné knihy a navíc skvěle zachované, takže vypadají jako nové.

A aby toho nebylo málo, dneska vám ukážu i nějaké (ne)knižní novinky. Na bytě mám totiž naprosto úžasný literární hrneček, který prostě miluju! A taky nové placky :-). Musím své názory projevovat i veřejně, ne? :-) Tak jdeme na to!

P.S. Omlouvám se za velikosti obrázků. Snažila jsem se je zmenšit, ale blog odmítá spolupráci. Fakt nevím, proč mi to nejde :-D.

Cesta pokojného bojovníka (Dan Millman) - tuhle knížku jsem sháněla děsivě dlouho. Prošlo jsem kvůli ní v Brně několik antikvariátů, ale bez úspěchu. V normálním knihkupectví ji neseženete.

Asi před měsícem jsem našla již zmíněný antikvariát, kde prostě ležela na stole přímo u vchodu :-). Úžasná kniha! Doporučuji!

Dobrodružství Toma Sawyera, Dobrodružství Hucleberryho Finna, Dopisy z planety Země (Mark Twain) - co víc k tomu říct? Knihy od Marka Twaina si chci přečíst už hrozně dlouho, ale v normálním knihkupectví jsou prostě drahé. Ať žijí antikvariáty!

Dům duchů (Isabelle Allende) - viděli jste film? Je naprosto úžasný! Ve španělštině nám doporučovala učitelka i knížku, takže jsem si ji konečně pořídila. Cena asi 70 Kč, no nekupte to :-).

Running man (Stephen King) - prostě jsem ji tam nemohla nechat za tak dobrou cenu :-D. Docela se na ni těším. To mi však připomíná, že bych konečně mohla dočíst Osvícení, ale když já se bojím :-D.

Dlouhý sprint s ozvěnou (Miroslav Žamboch) - od tohoto autora si chci už hrozně dlouho něco přečíst, protože jeho knihy vypadají prostě skvěle :-). Tato kniha je tentokrát z normálního knihkupectví - koupila jsem si ji za odměnu, že jsem zvládla cestu vlakem až do Olomouce (ehm, představte si mě jako malého prvňáčka, pak vám to nebude připadat tak divné :-D).

Placky:

Hrneček:

Postihla nás tragédie, vážení. Ubohá plíseň Gertruda, která si tak lebedila v lednici, prostě jednoho dne zmizela! Majitelka, moje paní (nebo spíš slečna) domácí, ji několik měsíců láskyplně opečovávala, takže si její zmizení nikdo (respektive já) neumí vysvětlit. Takže pokud ji někdo uvidí, nechť si ji laskavě nechá, protože paní domácí si zřejmě brzy adoptuje jinou.

A máme tu další žhavou novinku. Myslíte, že existuje nějaká úchylka na cizí zubní kartáčky? Jinak si to totiž neumím vysvětlit. Paní domácí zřejmě touto úchylkou trpí. Nebo její přítel. Nebo už začínám být paranoidní. Fajn, jednou to byla sranda - naivně jsem si myslela, že si prostě spletla barvy kartáčků. Ale podruhé? Jediný zelený kartáček! Dostala jsem velmi zajímavou radu, totiž ať svůj kartáček vymáchám v záchodové míse a nastražím tak past. Velmi, velmi lákavé. A bohužel nechutné. Zatím tedy nosím svůj drahocenný zubní kartáček tam a zpátky jako idiot.

Po několika týdnech docházím k dalšímu zjištění. Ta mrcha mi bere zubní pastu! A ani se nenamáhá po sobě zamést stopy (a to je čerstvě vystudovaná právnička). Začínám mít toho plné zuby.

Olomouc je sice krásná, ale kde nejsou semafory, tam není bezpečno. Co na tom, že jste na přechodu a pořádně se rozhlížíte. Vždycky se najde nějaký debil, který je schopen vás přizabít. Ještě že mám skvělé smysly, ale nadávkami jsem opravdu nešetřila.

V příštím životě chci být kočka a bydlet v kočičí kavárně. Celý den bych se válela, nechávala se milostivě nakrmit a užívala si drbání za ušima. Jestli máte možnost, určitě běžte do Kocourkova. Stojí to za to.

Jo, na vysoké už vyučují kapacity, které zřejmě ví, o čem mluví. Ale proč ksakru musí přednášek tak děsně monotónním hlasem?

Včera jsem šla parkem a kolem nohou mi proběhla veverka! Tolik radosti!

Teď pozor, vážení. Příští úterý jdu zkusit hodinu tai-chi, takže jestli do konce listopadu nenapíšu, tak jsem se tam nejspíš omylem zabila :-D.

Život ve městě je dost zvláštní. Hemží se to tam lidmi, přesto si připadám neviditelná. Mám pocit, že kdybych uprostřed cesty omdlela, lidi mě prostě obejdou a nechají mě tak.

Můj obor mě stále nebaví a stále mě rozčiluje. Kdyby tu bylo aspoň něco, co mi doopravdy jde, ale já jsem blbá úplně ve všem.

Nesnáším ruštinu. Pitomá azbuka, pitomý přízvuk, pitomý kolektiv.

Jestli mě někdy vykopnou z vysoké, tak jedna věc mi fakt chybět nebude - to zatracené dojíždění! Protože cesta by se dala přirovnat k hororu. Schválně si to někdy zkuste - stojíte v uličce, jste obklíčeni lidmi, kteří mají tak dva metry a díky tomu si nemůžete ani číst. Plus k tomu poslouchat jejich inteligentní řeči… prostě na zabití.

Zřejmě začínám trpět jakousi formou obsedantně-kompulzivní poruchy. Pořád si myju ruce a leštím mobil, protože na něho pořád sahám. Ale když si člověk přestaví ty bakterie… bleh.

Je to záporák už na první pohled. Namyšlený, pyšný jako páv, svůdník žen a často jde i přes mrtvoly. Jenže já si nemůžu pomoct, protože si vždycky nějakého záporáka oblíbím :-). Nejdřív to byl Rampelník, ale Hook ho značně převyšuje :-D.

No řekněte, kdo by mu odolal? Já bych ho teda brala i s tím hákem :-D.

Znáte Once upon a time? Doporučuji!

Jo, sestra si zase hrála - kdybychom byli v Americe, tak bych ji poslala o Halloweenu koledovat :-D. Co na tom, že jí je 24 :-D.

Myslím, že Bezzubka vypadá úžasně! Možná se povedl ještě víc než Reprodrozd. Opět se omlouvám za kvalitu fotky, ale s tím ohněm to jde vyfotit dost těžko.

Co víc k tomu říct? Sestra si hrála. Omlouvám se za kvalitu fotek, ale nic lepšího bohužel není.

Miluju je! Já je prostě miluju! Od klavírní hudby k tomuhle? Magor uvnitř mě se s tím plně ztotožňuje :-D. Tuhle skupinu jsem prakticky poslouchala už jako malá - naučil mě to tatínek :-D.

To, jak si hrají s melodií, je prostě neuvěřitelné! Úplně s touto hudbou rezonuji - mám chuť zpívat, skákat, prostě blbnout :-D.

No nic, jsou zkrátka skvělí, to je jasná věc. Co na ně říkáte? :-)

1. Fear Of The Dark

2. Brave New World

3. Blood Brothers

4. Out Of The Silent Planet

5. Ghost Of The Navigator

6. The Wicker Man

7. Run To The Hills

8. Dream Of Mirrors

9. The Nomad

10. The Thin Line Between Love And Hate

Nenávidím facebook! Nenávidím ho! Jsou to asi dva týdny, co jsem vstoupila do tohoto šíleného internetového světa. A abych byla upřímná, připadám si jak Alenka v říši Divů.

Může mi někdo laskavě vysvětlit, k čemu kurva slouží facebook? Protože já smysl jeho existence prostě nevidím.

Myslela jsem, že skutečný svět je ten, ve kterém žiju. Ten, kdy chodím do školy, nakupuji, bavím se s přáteli, rodinou, chodím, dýchám,…

Jenže ono je to jinak. Ten pravý svět je virtuální, alespoň tak mi to připadá.

Lidé se předhánějí, aby měli co nejlepší profilové fotky. Načančaní si stoupnou před foťák, dělají prapodivné grimasy, o kterých si myslí, že jsou děsně cool. Pak se chlubí svými "selfíčky" (jen tak mimo mísu, na tohle slovo začínám být čím dál víc alergická), přestože v reálu byste se nejspíš těchto "vystajlovaných" kreatur lekli. Pokrytci. Mám tendenci si dát do profilu svoji zadnici a říct všem, co si o nich doopravdy myslím.

Když nemáš super profilovou fotku, jsi idiot.

Když nemáš super úžasné statusy (o tom, co jsi jedl, kdy ses vysral…), tak jsi nula.

A když nemáš spoustu přátel, tak jsi fakt totální looser.

S těmi přáteli mi to přijde vážně úsměvné. Řekněte, kolik z nich vás opravdu zná? Kolik lidí by vám pomohlo, kdybyste se dostali do srabu? Moc jich asi nebude, co?

Možná se teď ptáte, proč jsem si teda ten facebook zakládala, když jím tak pohrdám. Odpověď je jednoduchá. Kvůli škole. Tenhle pitomý systém mě dotlačil k tomu, abych si ho založila. Protože jinak by vám mohly utéct velmi cenné informace, které byste se v normálním světě nedozvěděli. Lidé už totiž mezi sebou normálně nekomunikují. K tomu mají přece internet… jak snadné.

Co na tom, že jsem si omylem přidala do přátel nějakou cizí ženskou, o které jsem si myslela, že je to moje spolužačka. Docela divné, že ta paní to přijala, když mě ani nezná. Lidé bezhlavě přidávají do přátel a jsou šťastní za svou oblíbenost. Je to na hlavu.

Můj názor je extrémní. Spoustě lidem facebook pomáhá a usnadňuje jim život. Jenže na mě to spíš působí jako prostředek k nechutné manipulaci. Nemáš facebook? Jsi trapák. A tak to prostě je. Nejsem si jistá, jestli u něho vydržím. To ukáže jen čas…