Máte nějaký dotaz, připomínku či
konstruktivní kritiku?
Piště na victorias-stories@seznam.cz --- Najdete mě také na Databázi knih

Je to zhovadilost

10. října 2015 v 22:53 | Victoria |  Pár žvástů z mé nevymáchané pusy
Nenávidím facebook! Nenávidím ho! Jsou to asi dva týdny, co jsem vstoupila do tohoto šíleného internetového světa. A abych byla upřímná, připadám si jak Alenka v říši Divů.
Může mi někdo laskavě vysvětlit, k čemu kurva slouží facebook? Protože já smysl jeho existence prostě nevidím.
Myslela jsem, že skutečný svět je ten, ve kterém žiju. Ten, kdy chodím do školy, nakupuji, bavím se s přáteli, rodinou, chodím, dýchám,…
Jenže ono je to jinak. Ten pravý svět je virtuální, alespoň tak mi to připadá.
Lidé se předhánějí, aby měli co nejlepší profilové fotky. Načančaní si stoupnou před foťák, dělají prapodivné grimasy, o kterých si myslí, že jsou děsně cool. Pak se chlubí svými "selfíčky" (jen tak mimo mísu, na tohle slovo začínám být čím dál víc alergická), přestože v reálu byste se nejspíš těchto "vystajlovaných" kreatur lekli. Pokrytci. Mám tendenci si dát do profilu svoji zadnici a říct všem, co si o nich doopravdy myslím.
Když nemáš super profilovou fotku, jsi idiot.
Když nemáš super úžasné statusy (o tom, co jsi jedl, kdy ses vysral…), tak jsi nula.
A když nemáš spoustu přátel, tak jsi fakt totální looser.
S těmi přáteli mi to přijde vážně úsměvné. Řekněte, kolik z nich vás opravdu zná? Kolik lidí by vám pomohlo, kdybyste se dostali do srabu? Moc jich asi nebude, co?

Možná se teď ptáte, proč jsem si teda ten facebook zakládala, když jím tak pohrdám. Odpověď je jednoduchá. Kvůli škole. Tenhle pitomý systém mě dotlačil k tomu, abych si ho založila. Protože jinak by vám mohly utéct velmi cenné informace, které byste se v normálním světě nedozvěděli. Lidé už totiž mezi sebou normálně nekomunikují. K tomu mají přece internet… jak snadné.
Co na tom, že jsem si omylem přidala do přátel nějakou cizí ženskou, o které jsem si myslela, že je to moje spolužačka. Docela divné, že ta paní to přijala, když mě ani nezná. Lidé bezhlavě přidávají do přátel a jsou šťastní za svou oblíbenost. Je to na hlavu.

Můj názor je extrémní. Spoustě lidem facebook pomáhá a usnadňuje jim život. Jenže na mě to spíš působí jako prostředek k nechutné manipulaci. Nemáš facebook? Jsi trapák. A tak to prostě je. Nejsem si jistá, jestli u něho vydržím. To ukáže jen čas…
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 snowman snowman | 11. října 2015 v 16:46 | Reagovat

Proc se vubec zdravit a dodrzovat zasady slusneho chovani, kdyz se muzeme pozdravit na facebooku. Kdyz uz jsme u toho, tak proc realny svet, ve kterem to chcipa nudou a je to jen pro s.ace? Ten " pravy" zivot je stejne podle mnohych lidi na fb. 8-)

2 Ter Ter | E-mail | Web | 12. října 2015 v 21:04 | Reagovat

Já mám také Facebook víceméně kvůli škole. Pak tam sleduji stránky různých nakladatelství a mám je takhle všechny po kupě a vím, co kdy vydávají a tak. :-) A povídám si s kamarádkou. Teď si asi řekneš, proč si s ní nepovídám ve skutečnosti - pravdou je, že bydlí (doslova) na druhém konci republiky. Vzdušnou čarou od Vsetína by to podle mého názoru byla vážně přímka ( :D ) a já nevím, ale troufám si ji označit za kamarádku, jelikož si už takhle píšeme dva roky. :-) Nejdříve jsme si povídaly navzájem na blozích v komentářích, pak jsem přešly k mailům, kterých jsme si vyměnily několik tisíc, na Facebooku nejméně třicet tisíc zpráv... :D Někdy se bojím, že až se jednou setkáme, nebudeme si mít co říct...

3 Maitter z Creepfellu Maitter z Creepfellu | 12. října 2015 v 22:36 | Reagovat

Vidím to úplně stejně. :-) Nejlepší je se tím příliš netrápit. Ne každý je dost soudný nebo ostražitý, na každé dítě nedohlíží rodič (ti na tom občas nejsou jinak než jejich děti). Navíc si myslím, že dříve či později se od facebooku spousta lidí zase vzdálí.
Nedej se :-) Nezveřejňuj nic osobního, do přátel přidávej jen přátele a lidi, s nimiž se jinak nebo jednodušeji nemůžeš spojit; zakaž si znechucení z kydů tisíců jiných tvorů. Ignoruj pravopisné chyby na každém rohu :-D
A na závěr, pro pobavení, úryvek ze Stopařova průvodce po galaxii (pozn. Srdce ze zlata je zbrusu nová kosmická loď):

"Na špici útesu stál uvítací výbor.
Skládal se z větší části inženýrů a vědců, kteří postavili Srdce ze zlata - byli to většinou humanoidi, ale tu a tam jste zahlédli i pár reptiloidních atominírů, dva tři zelené sylfovité maximegalaktiky, jednoho či dva chobotnicové fyzukturalisty a dokonce jednoho Húlúvú (Húlúvú je superinteligentní odstín modré barvy). Všichni, až na onoho Húlúvúa, se skvěli ve svých pestrobarevných obřadních pracovních pláštích, zatímco Húlúvúa pro tuto příležitost přechodně zalomili do volně stojícího hranolu."

Měj se kouzelně! :-)

4 Maitter z Creepfellu Maitter z Creepfellu | 12. října 2015 v 22:39 | Reagovat

P. S. "Nulla dies sine linea." bylo jednou - a docela dlouho, když vezmu v úvahu svůj proměnlivý vkus - mým mottem :-)
Díky za všechny maily. Pořád ještě je toho teď ve škole milion, takže se ozvu později.

5 Gaz Gaz | E-mail | Web | 17. října 2015 v 13:44 | Reagovat

Já stále fb nemám a nechci, jak pravil někdo moudrý: nezaložím si facebook, dokud k tomu nebude pádný důvod důležitý pro můj život... Bohužel škola tenhle důvod dává, hodněkrát se mi stalo, že nevím o testech, úkolech, o tom, co domlouvají mí spolužáci ("kamarádi"), ale zatím se to snažím zvládat (občas se dokonce najde někdo, kdo mi pošle na mail (nebo jiný komunikační prostředek), co se na fb řešilo, hodní lidé, občas...
Někdy jsem si říkala, že si založím fb jen jako komunikační prostředek, pro své kamarády. Nebudu tam mít fotky, jména nic... ale je tu ten problém, že nevím, jak roztřídit své kamarády na ty, se kterými si tam chci psát, a na ty zbylé. A hlavně řeknu to jednomu, kterého chci, ten se prokecne tomu, koho tam nechci - a budu tam mít spousty lidí, které jsem tam nechtěla a budu tam muset být 24/7, což opravdu nechci.
Došla jsem k závěru, že dobrého kamaráda poznám třeba tak, že si kvůli mně založí jinou "sociální sít", třeba skype (ten je takový neosobní, je to prostě jen účet, chatování nebo volání, a to je vše, žádný kůl fotky tam člověk dávat nemusí=nemůže)

Na konec takový vtip o FB, který mi poslal táta:
Facebook pro začátečníky:
Pro ty dříve narozené, kterým možná není úplně jasné, na co je dobrý Facebook. Snažím se nyní získat přátele obdobným způsobem jako na Facebooku.
Každý den chodím ven a vyprávím kolemjdoucím, co jsem jedl, jak se cítím, co jsem dělal předchozí noc a co budu dělat zítra večer. Pak jim rozdávám fotky mé rodiny, mého psa a moje fotky, jak pracuji na zahradě a trávím čas v bazénu. Také poslouchám jejich rozhovory a říkám jim, že je miluji.
A funguje to....
Už mám tři přátele: Dva policisty a psychiatra.

PS: nějaká inventura v menu, nebo se to pokazilo? :(

6 Natálka, tvoje nová (facebooková) kamarádka :D Natálka, tvoje nová (facebooková) kamarádka :D | Web | 17. října 2015 v 20:59 | Reagovat

Já jsem na facebooku jako pasivní uživatel. Dívám se, co ostatní přidávají a tajně se jim směju. Využívám to vlastně jen na chat, protože mi tam domluva přijde nejrychlejší, když tam jsou stejně všichni pořád online. A přiznávám, že pro mě, stejně jako pro hodně dalších lidí, je snadnější bavit se s počítačem, než se skutečným člověkem. Nicméně moc nechápu takovéto facebookové seznamování, kdy si vystalkuješ, jak se někdo jmenuje, přidáš si ho a přes chat se s ním poprvé v životě začneš bavit.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama