Máte nějaký dotaz, připomínku či
konstruktivní kritiku?
Piště na victorias-stories@seznam.cz --- Najdete mě také na Databázi knih

Život bez kouzel neexistuje

17. listopadu 2015 v 20:37 | Victoria |  Téma týdne
Byla jednou jedna holčička, která byla děsně zažraná do Harryho Pottera. Neustále doufala, že jí taky přijde nějaký ten dopis a dostane se do Bradavic. Ale jak rostla, naděje se postupně vytrácela, až si nakonec musela přiznat, že je jen pouhá mudlovská šmejdka.
S přibývajícím věkem začala zjišťovat, že pohádky a kouzla neexistují. Chtěla studovat v Bradavicích, pohladit si jednorožce, plížit se v lesích jako hraničáři, potkat upíra, letět na drakovi jako Eragon,…
A nic z toho se nesplnilo.
Pochopila, že svět je prostě nemožně obyčejný.
Nakonec se z té holčičky stala bytost, která sice občas zavrčí, ale jinak setrvává v tichu. A tak už na zázraky nevěří. Tečka. Protože to říkají dospělí, a ti přece mají vždycky pravdu. Nebo ne?

Teď už je ta holčička taky dospělá a s úsměvem vzpomíná na své dětství, kdy bylo úplně normální stavět v lese domeček pro skřítky a víly. Protože v jejím dětství kouzla existovala. A bylo to úžasné.
Teď je sice otrávená tím dospělým, obyčejným životem, ale občas ta kouzla přece jen zaklepou na dveře a jdou směle dál.

Třeba když ta holčička potkala v parku asi sedmdesátiletý pár, který se láskyplně držel za ruce.
Když zjistila, že v jednom předmětu konečně dokončili poezii a příští hodinu se dostanou k próze.
Když se jí podařilo celý den se usmívat, přestože spala jen čtyři hodiny.
Když si vychutnávala úžasnou kávu z Tchiba.
Když viděla v Šantovce obří vánoční strom.
Když jí přijde dopis od jedné úžasné víly.
Když si vezme na sebe nové kalhoty a zjistí, že jsou velké.
Když píše novou kapitolu na blog a ocitá se v jiném světě.
Když vidí, jak maminka zpívá dítěti v kočárku.
Když…

Svět není bez kouzel. Je to vlastně úplně naopak. Kouzla jsou všude kolem nás. Stačí se jen pořádně dívat :-).

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Líbí se ti moje tvorba?

Ano 90.5% (124)
Ne 5.1% (7)
Jen některá 4.4% (6)

Komentáře

1 The Silent Brother The Silent Brother | E-mail | Web | 17. listopadu 2015 v 21:38 | Reagovat

Víc než samotný článek mě zaujal ten tvůj design. Je vážně nádherný, kéž bych uměl vytvořit něco podobného. :-)

2 Victoria Victoria | Web | 17. listopadu 2015 v 21:45 | Reagovat

[1]: Asi bych byla raději, kdyby tě víc zaujal článek, ale nevadí, i tak díky :-D.
Dělala mi ho Gaz, odkaz najdeš v menu :-).

3 The Silent Brother The Silent Brother | E-mail | Web | 17. listopadu 2015 v 23:33 | Reagovat

[2]: Článek mě také zaujal, ale prostě jak jsem kliknul, tak hnedka wow - to je hustý - chci něco podobného. O_O

Neber to nijak špatně, ale líbí se mi tady. Doufám, že se sem opět brzy vrátím. :)

Jinak děkuji za doporučení - problémem je, že jsem byl v poslední době neaktivní a tak musím začínat se vším od znova - design by mi proto neudělali. :-D

4 Victoria Victoria | Web | 17. listopadu 2015 v 23:39 | Reagovat

[3]: Neboj, beru to v pohodě :-). A designu se určitě brzy dočkáš, taky jsem začínala s těmi jednoduchými, navíc to není to nejdůležitější :-).

5 Jane Jane | 17. listopadu 2015 v 23:54 | Reagovat

V tomhle světě magie je:-) Make up a kafe :-D

6 dreamyrosie dreamyrosie | Web | 18. listopadu 2015 v 13:28 | Reagovat

Máš naprostou pravdu, krása a kouzla jsou ve všem, jen je hledat... :)

7 Terka Terka | E-mail | Web | 19. listopadu 2015 v 22:59 | Reagovat

Tys taky četla Harryho? :D Já se po něm vážně, vážně musím časem podívat. Nehledě na školu tu mám těch knížek dost, takže potterovské resty prostě musejí počkat... už tak tu školu dost zanedbávám. (O čem má být ta prezentace do Lexikologie? Například. :D) Ale náhodou vím, o čem napíšu recenzi do středečního semináře. :D Jen k tomu zatracenému Macurovi se musím konečně dostat a vážně nevím, jak těch deset stran dám... asi budu muset hodně roztahovat. :D Jsem nadšená, že už nebudeme probírat tu poezii, myslím, že by mi z ní hráblo! :D (Teda, hlavně z toho učitele a jeho neustálého vyvolávání mé osoby.)

Káva v Tchibu mi nechutná... měla jsem ji ještě v Opavě, kde jsem studovala historii-muzeologii a celkově tam bylo hrozně moc lidí a já odtamtud spěchala pryč, jinak bych si tu kávu ani nevychnutnala (na to, jak jsem se na ni těšila, mi nechutnala...). Kromě toho mě štve, že tam prodávají vlastní kolekci oblečení a dalších věcí - jako by takových obchodů nebylo dost. No, to je jedno. V článku mluvíš o tom, jak svět není bez kouzel a mluvíš o tom vážně moc pěkně a já tu do komentáře píšu samé negativismy...

A ten strom na Šantovce je skvělý. :-) Těším se na to rozsvícení stromku na Horním náměstí a doufám, že to stihnu, jelikož v neděli jezdívám do Olomouce až kolem třetí hodiny... a často mívá zpoždění... :-?

Je hrozně pěkné potkat takový sedmdesátiletý pár, který se stále drží za ruce. :-)

8 Victoria Victoria | Web | 19. listopadu 2015 v 23:37 | Reagovat

[7]: Ehm, k lexikologii zatím nemám ani slovo :-D. Panika narůstá, zřejmě mě čeká pár bezesných nocí - u mě klasika :-D.
A Macura... ehm... jak bych to... :-D
Dostala jsem se přes úvod, to je úspěch! :-D

Já nevím, mně ta káva prostě chutná, asi si ji jen neumíš vychutnat :-D.
A to oblečení mě tam taky trochu štve - většinou se jen mrknu, ale nic extra tam nemají.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama