Máte nějaký dotaz, připomínku či
konstruktivní kritiku?
Piště na victorias-stories@seznam.cz --- Najdete mě také na Databázi knih

Osvícení

23. května 2016 v 22:35 | Victoria |  Čtenářský koutek
Autor: Stephen King
Počet stran: 486
Nakladatelství: Pavel Dobrovský - BETA s.r.o.
Rok vydání: 2010



Hlavní postavy: Jack Torrance, Wendy Torranceová, syn Danny
Vedlejší postavy: Dick Hallorann
Děj:
Jack a Wendy jsou dost podivný pár, který si prošel temnou minulostí. Nejdříve všechno vypadá růžově, ale má to jeden velký háček - Jack se rád napije, což mu samozřejmě velmi brzy začne přerůstat přes hlavu. Jednoho dne nastane velký zlom, kdy Jack v opilosti zlomí svému synovi ruku. To je pro Wendy poslední kapka. Ale nakonec dá Jackovi poslední šanci, který ji využije a přemůže svého démona, totiž alkohol. Pořád však musí bojovat sám se sebou.

Otevřel oči a otřel si ústa kapesníkem. Toužil po alkoholu. Potřeboval se napít. V ulici byla kavárna, určitě by si tam mohl dát jedno rychlé pivo, než půjde do parku, jen jedno, aby spláchl prach… Bezmocně zaťal pěsti.

Kvůli pití ztratil Jack práci, ale život bez alkoholu mu dává novou šanci. Jack je přijat na místo správce v hotelu Overlook, kde má dělat přes zimu údržbu. Rodina se tedy nastěhuje do opuštěného horského hotelu, který se zdá být úplně normální. Brzy však zjistí, že je něco špatně…
Všichni pociťují, že hotel nějakým zvláštním způsobem ožívá. Keře ve tvaru zvířat dokážou zaútočit, požární hadice v chodbě se stává hadem, výtah si žije vlastním životem a v pokoji 217 se skrývá něco děsivého.


A tak odhrnul ten závěs.
Žena ve vaně už byla dlouho mrtvá. Byla opuchlá a rudá, vzduté břicho jí vystupovalo z chladné, zamrzající vody jako masitý ostrov vystupující z ledové tříště. Dívala se přímo na Dannyho skelnýma a velkýma očima, které připomínaly skleněnky. Purpurové rty měla roztažené do jakéhosi úšklebu. Prsa se jí povalovala po břiše. Chlupy v rozkroku jí ve vodě vlály. Ruce měla ztuhle položené na porcelánových bočnicích vany jako krabí klepeta.

Všechny tyto podivnosti nejvíce vnímá malý Danny, který je osvícený. V určitých chvílích dokáže číst myšlenky, vidí budoucnost, dokáže vidět i mrtvé. Jeho rodiče to příliš nechápou, ale dobře si uvědomují, že je Danny jiný.
Jenže Danny není jediný, na koho hotel působí. Jack cítí jeho vliv každý den o něco víc, bojuje sám se sebou, ale… něco ho změní. Dokáže rodina Torrenceových přežít v hotelu, který se dokáže bránit?

Můj názor:
Takhle knížka byla… neskutečná! Neskutečná a neskutečně děsivá! V půlce jsem musela přestat číst, protože jsem se fakt bála. Vážně jsem měla chuť knihu zmrazit - narážka na seriál Přátelé, kdyby někdo nepochopil :-D. Byla jsem si jistá, že knihu snad nedočtu. Ale nakonec jsem se přemohla.
A dobře jsem udělala!
King to zkrátka umí. Podlehla jsem jeho kouzlu, které mě nutí číst další a další hrůzy. Musím říct, že Osvícení mi zatím přišlo nejděsivější, ale kdo ví. Na Kingovi se mi líbí, že nikdy nevím, na co narazím příště. Nejsou to jen obludy. King mistrovsky pracuje s naší myslí, hraje si s námi. Ta psychologická propracovanost postav je prostě neskutečná! Ale docela jde vidět, že autor psal knihu pod vlivem drog - šílenství prostupuje každou stránkou…
Co víc říct? Jestli máte rádi horory, rozhodně vám Osvícení doporučuji. Atmosféra opuštěného hotelu, Dannyho schopnosti a Jackovo šílenství udělá své. Snad jen jedno malé varování - nečtěte knihu v noci!!!

Úryvek:
Hučení a klapání a dunění tu bylo slyšet silněji, o to více bylo úděsné a nelogické.
Jack horečně upíral oči na zavřené dveře výtahu. Wendy si myslela, že kosočtverečným okénkem ve dveřích do výtahové šachty zachytí pohyb kabelů, které jednotvárně předly. Výtah hlučně zastavil pod nimi v přízemí. Slyšeli zvuk otvíraných dveří. A...
(večírek)
Proč ji to slovo napadlo? Přišlo jí na mysl bez zjevné příčiny. V Overlooku panovalo naprosté ticho, rušené jen tajuplnými zvuky z výtahové šachty.
(to musel být večírek)
(??? JAKÝ VEČÍREK???)
Její mysl na chvíli zachvátila představa natolik reálná, že mohla být vzpomínkou… ne lecjakou vzpomínkou, ale takovou, jaké si člověk uchovává jako poklad na zvláštní příležitosti a málokdy o nich mluví nahlas. Světla… stovky, možná tisíce světel. Světla a barvy, bouchání zátek od šampaňského, čtyřicetičlenný orchestr hrající skladbu "In the Mood" od Glenna Millera. Ale Glenn Miller zahynul při leteckém neštěstí dlouho předtím, než se narodila, tak proč se jí vloudil do vzpomínky?
Podívala se na Dannyho, který měl hlavu skloněnou k jedné straně, jako by slyšel něco, co ona slyšet nemohla. Měl úplně bílý obličej.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Čteš rád/a?

Miluji to! 87.1% (128)
Celkem ano 6.8% (10)
Nepřeháním to 2.7% (4)
Moc ne 0.7% (1)
Nenávidím to! 2.7% (4)

Komentáře

1 Terka Terka | E-mail | Web | 27. května 2016 v 23:43 | Reagovat

Já už tuhle knihu měla jednou půjčenou z knihovny, ale patrně jsem se nějak bála, tak jsem její čtení pořád odkládala a nakonec jsem ji do knihovny musela vrátit nedočtenou... ale myslím, že jsem na nějakou Kingovku konečně připravená! :-) (Myslíš, že bych měla začít brát drogy, abych psala dobré horrory? :-D )

2 Ettelwen Ettelwen | Web | 13. června 2016 v 13:23 | Reagovat

Od Kinga jsem ještě nic nečetla, i když taťka ho zbožňuje, už si od něj taky konečně musím něco pořídit :D

3 Anie Anie | Web | 29. června 2016 v 13:55 | Reagovat

Nemůžu než souhlasit!! Tuhle knihu jsem četla už dávno, ale patří k mým TOP od Kinga. Neskutečná, děsivá a hrozně moc poutavá. Pokud ti můžu doporučit tak určitě si přečti Vrabci znovu letí. To je zatím moje nejoblíbenější "kingovka"

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama