Máte nějaký dotaz, připomínku či
konstruktivní kritiku?
Piště na victorias-stories@seznam.cz --- Najdete mě také na Databázi knih

Metla lidstva

15. dubna 2017 v 10:07 | Victoria |  Mé básně
Velmi prozaická. Žádné složitosti v ní vážně nehledejte. O nějakém rytmu skoro nemůže být ani řeč - respektive klopýtá jak alkoholik - ale snaha byla.

Má milá, co tě trápí?
Snad ne smutek, nebo strach?
Slunce v tvém srdci se pomalu ztrácí,
přichází další duševní krach.

Víš, co ti pomůže?
Co dodá ti sílu?
Tvou nejistotu přemůže
a budeš žít v míru.

Začíná to skleničkou
na zlepšení zdraví,
je jen malou berličkou,
tvou depresi stráví.

A co takhle lahvinka?
Víno je prý zdravé!
Bude z tebe květinka,
pro tebe to pravé.

Rum je vhodný na pečení,
vodka hubí bacily.
Nechceš už jít na léčení?
Naději jsme ztratili.

Kdo to je, v tom zrcadle?
To je tvá tvář, má milá.
Obličej vypadá propadle,
Osud se ti vysmívá.

Vodka, whisky nebo rum,
občas lak na vlasy, už je to jedno.
V tvé rodině je informační šum,
teď trpí nejedno duševno.

Spadla jsi, až na samé dno,
chceš pomocnou ruku, zároveň se bráníš.
Ze sebe samé je ti mdlo,
ve svém vlastním světě se pomalu ztrácíš…

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jane Jane | 15. dubna 2017 v 11:12 | Reagovat

Drsně reálné

2 Blondie Blondie | Web | Sobota v 1:18 | Reagovat

Pfu. Začínáš s jemnou odevzdaností, možná zmateností a táhneš to až do pekla. Rychlý spád i známá, nevyčerpatelná tematika se mi líbí. Rytmus se mi líbí, malinko se třese, ale vychází vcelku pěkně. Jen tak dál :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama