Máte nějaký dotaz, připomínku či
konstruktivní kritiku?
Piště na victorias-stories@seznam.cz --- Najdete mě také na Databázi knih

Strasti vysokoškoláka 8

31. května 2017 v 12:46 | Victoria |  Strasti vysokoškoláka
A jsou tu další Strasti vysokoškoláka! Tento rok zřejmě poslední, protože zkouškové mám téměř za sebou. Pak bych chtěla napsat ještě nějaké celkové shrnutí tohoto roku. No… těšte se!


V posledních týdnech jsem se se svými spolubydlícími sblížila víc, než bych chtěla. Nevím proč, ale už se mi několikrát stalo, že jsem někomu vlezla na záchod. Samozřejmě nechtěně. Každopádně mám pocit, že začínají mít podezření, že to snad dělám schválně nebo co. Pořídili si na záchod klíč a radši se tam zamykají :-D.

Když už jsem u těch spolubydlících… zajímalo by mě, proč si někdo bere notebook do sprchy. Pořád se na to snažím přijít, ale zatím jsem tuto záhadu nevyřešila. Vždycky slyším, jak si tam někdo pouští seriály. To ti lidi nevydrží bez počítače ani minutu? Trochu smutné, nemyslíte?

Už nikdy nepůjdu na poetoterapii! Nikdy! Na začátku semestru jsem to zkusila, ale hned po první hodině jsem se zbaběle odhlásila. Pro neznalé - poetoterapie je vlastně terapie poezií. Já poezii nemám zrovna v lásce, ale chtěla jsem to zkusit z trochu jiného pohledu. Asi přechodný záchvat šílenství. Profesor byl totální magor, jinak se to říct nedá. Takový… jako pod vlivem drog :-D. Pořád říkal hrozné kraviny. Zdůrazňoval, že se má člověk u recitování projevit celým tělem - prý on se před publikem klidně válí po zemi, sype si na hlavu štěrk a u toho recituje :-D. Taky dával dost velký důraz na rýmy a rytmus, takže se mi úplně vrátila ta česká filologie. Třešničkou na dortu bylo, že jsme museli za pět minut vymyslet nějakou krátkou báseň. Já tohle absolutně nesnáším. Ráda píšu básně, ale pod tlakem mi to fakt nejde. Na to musí být nálada. A když mě vyvolal, abych tu svoji "báseň " přečetla, chtělo se mi utéct :-D. Zajímalo by mě, co by řekl na moje lehce morbidní básně.

Celkově mám však pocit, že expresivní terapie nejsou nic pro mě. Jednou jsme dostali úkol, ze kterého jsem se dlouho vzpamatovávala. Seděli jsme v kruhu a na různé situace jsme museli reagovat smajlíky (smutný - vadí nám to, neutrální - záleží na situaci a veselý - nevadí nám to). Například čtení básničky před třídou. Já samozřejmě reagovala jako správný sociofobik smutným smajlíkem. Jenže pak přišla ta sranda. Po všech reakcích nakonec vždycky vybrali několik lidí, kteří tu danou situaci museli udělat! Takže někdo musel chodit jako modelka, tančit, a to všechno před třídou. A já musela číst básničku. Kousek Polednice. A myslela jsem, že u toho umřu. Prý to bylo všechno proto, abychom překonali svůj strach. Kecy a zas kecy. Já mám naopak pocit, že to můj strach spíš prohloubilo :-D.

Myopie, presbyopie, amblyopie, hypermetropie, astigmatismus. Jo, oční vady byly sranda. Divím se, že jsem to v testu nespletla.

Jednou jsem takhle přijela na byt a Slovenka nikde. A na stole jsem našla krásný vzkaz: Žiadne seriály, ale učenie!!! :-)
Je fajn mít spolubydlící, která vás takhle morálně povzbuzuje :-D.

Jsou tady zlé časy,
měla bych se asi,
měla bych se asi báát.

Měla bych si lehnout,
ochořet a zblednout,
lékaře si k lůžku zvááát.

Tohle není nadměrné koukání na pohádky, ale vliv zkouškového :-D. Neustále jsem si to při učení musela zpívat. Ale ještě jsem dopadla dobře. Taky jsem si mohla zpívat Hallowed Be Thy Name od Iron Maiden, která je o chlapovi, co čeká na popravu :-D.

V poslední době potkávám v Olomouci samé slavné osobnosti. Pravidelně vídám Alana Rickmana. Co na tom, že už je chudák po smrti. Taky jsem potkala G. R. R Martina a ve vlaku vedle mě seděl Patrick Stewart, tedy Charles Xavier starší :-D.

A když už jsem zmínila Charlese Xaviera, zjistila jsem, že se mi splnil sen a ze mě se stal mutant! A moje super schopnost? V poslední době mi umřely dvě žárovky, přestože jedna z nich byla úplně nová. A teď mi neustále bliká další. Takže… ještě to bude chtít zapracovat, ale myslím, že v tom budu fakt dobrá :-D.

U nás na bytě se objevili noví hmyzí hybridi. Ono nestačí, že to tam je zamořené moly. Vypadá to jako něco mezi komárem a škvorem. Je toho plná kuchyň. Díky bohu, že se budu brzy stěhovat. Bydlet tam ještě měsíc, pravděpodobně mě sežerou zaživa.

Pět stádií učení:
1. Popírání a izolace
2. Zlost
3. Smlouvání
4. Deprese
5. Přijetí reality

No dobře, původně se jedná o reakce na zjištění, že rodič bude mít postižené dítě (a mám pocit, že stejné reakce jsou i na smrt) podle Kubler-Rossové. Ale řekla bych, že na zkouškové to sedí perfektně :-D.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 GVKB GVKB | E-mail | Web | 31. května 2017 v 13:16 | Reagovat

Prezident potřebuje, aby se na něj místní neandrtálci usmívali, a neukazovali mu červené karty, nevyvěšovali na hradě červené trenýrky, a neházeli po něm vajíčka, když se stejně neumí trefit, a jenom trefili vajíčkem Německého prezidenta, který se tam omylem bohužel připletl. Je třeba začít s mediální převýchovou neandrtálců.
Proč by se měl měnit náš prezident tak aby se na něj neandrtálci začali konečně usmívat, když je mnohem snadnější převychovat všechny neandrtálce, co zde žijí tak, aby se na prezidenta usmívali jako sluníčka. Tvrzení že pro usmívání se na někoho zde musí být důvod nelze uznat, ovce se přeci musí usmívat na svého pastýře, i kdyby vedl pastýř svoje ovce na jatka.

2 Jane Jane | 31. května 2017 v 19:22 | Reagovat

Jsem ráda, že sis vybrala obor, který Tě opravdu baví. S tím notebookem jsi mě zaskočila. Ale asi spolubydlící neví, jak se správně utřít, tak potřebují návod. Nebo si nutně musí aktualizovat stav na FB ;-) Každopádně jsi hrozně moc šikovná!!! Jen tak dál:-)

3 Karin Karin | Web | 31. května 2017 v 20:44 | Reagovat

Tak už můžu skoro gratulovat k ukončení semestru :) to jsem ráda, že jsi našla obor, který tě baví a konečně i fajn spolubydlící na pokoji!

4 Blondie Blondie | Web | 5. června 2017 v 1:09 | Reagovat

Nojo, zkouškový ničí každýho, ale záchodové voyerství bych od tebe teda nečekala :-D
Ta poetoterapie zní dost příšerně. A přitom by to při správném pojetí mohl být vcelku zajímavý předmět :-?
Držím palce u zkoušek :-) Ať se daří!

5 Maitter z Creepfellu Maitter z Creepfellu | Web | 12. července 2017 v 10:29 | Reagovat

A víte, že vodní páry se dostanou do elektroniky a ty drobounké součástky, jež nevidíte, zreznou? Oxid železitý na barbary!
Začínám mít pocit, že jsem se s takovým člověkem setkala. Jednou u nás „recitoval“ tvor s divným jménem (Někdo Někdo Nějaký nebo Odněkud) Havrana. Anglicky. A v různých jiných jazycích také, myslím. Pak ještě Hamleta (či jinou Shakespearův úlet), přičemž různě lezl do publika, nakláněl se k němu nebo chytal jednotlivé studenty. Tak zakloněna a odkloněna od pódia jsem nikdy nebyla. Exot. Magor. Našla jsem jej! Jan Nepomuk Piskač! Nikdy více. To nemohla být recitace. Mám z té akce nahrávku, klidně ti ji někam pošlu nebo nahraji na YT, je to fakt zážitek. Možná ti po něm vyteče vnitřní ucho.
Krindapána, netušila jsem, že oční vady mají tak zvrhlé názvy :-D Astigmatismus znám (až příliš dobře), ale že trpím i myopií, to jsem si musela zjistit :-D
Och, já nedávno potkala Billa Murrayho :-D To jsou mi věci.
Srdečně blahopřeji a vítám tě v klubu nadpřirozených. Já přitahuji rohy a hrany nábytku a už jsem v tom expert.
Hmyz. Ne, díky. Mezi komárem a škvorem? Tuplem ne. Asi bych se stěhovala do sklepa :-D (Samozřejmě bych se cítila jinak, kdybych v daném bytě opravdu bydlela. Zpovzdálí se však mohu štítit a odtahovat od monitoru.)
Souhlasím. Na zkouškové to sedí nádherně. :-D

6 Maitter z Creepfellu Maitter z Creepfellu | Web | 12. července 2017 v 10:31 | Reagovat

Oprava: jiný Shakespearův úlet. A odteď na opravování kašlu, jinak bych ti to tu zamořila korekcemi :-( Chjo!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama