Máte nějaký dotaz, připomínku či
konstruktivní kritiku?
Piště na victorias-stories@seznam.cz --- Najdete mě také na Databázi knih

Červen 2017

Lahodně s Ellou: džusy a smoothies pro každý den

23. června 2017 v 17:12 | Victoria |  Čtenářský koutek
Autor: Ella Woodward
Počet stran: 80
Nakladatelství: Omega
Rok vydání: 2017


"Nezapomínejte, že na vaší cestě za zdravým životním stylem není třeba nikterak spěchat,
nejdůležitější je hlavně někde začít. Změny našeho životního stylu by měly být příjemné,
zábavné a trvalé - není to o tom, že si budete zacpávat nos, abyste se přinutili vypít něco,
co je sice zdravé, ale naprosto vás to odpuzuje."

(str. 7)

V poslední době se docela zajímám o zdravou výživu, takže když Omega vyhlásila konkurz na tuto útlou knížečku, neváhala jsem ani vteřinu. Celkově mám smoothies dost v oblibě - hlavně teď v létě, kdy je nesnesitelné horko.

Co rozhodně musím pochválit, je zpracování. Knížka je sice tenounká, ale plná barev a ukázek receptů, takže člověka láká, aby vyzkoušel úplně všechno. Co se týče obálky, tak u té jsem se nijak moc nepozastavovala. Neurazí, ale ani nenadchne. Je na ní zřejmě samotná Ella s již hotovými pokrmy. Ale svůj účel splní, takže nějaké extra výhrady k ní nemám.
Ale teď už k samotným receptům!

O Elle Woodward jsem už něco málo slyšela, ale stejně jsem byla zvědavá, co tuto mladou ženu přímělo ke zdravému životnímu stylu. Když jsem si tedy četla na internetu její příběh, byla jsem velmi překvapená. Elle před několika lety diagnostikovali vzácnou nemoc - syndrom posturální tachykardie - která se projevovala extrémní únavou, záchvaty bušení srdce a velkými bolestmi žaludku a hlavy. Nakonec jí pomohla až radikální změna životosprávy.
Ella je velká experimentátorka. Sama si tvoří většinu receptů a ty pak sdílí s ostatními ve formě svých knih.

V této knížce se tedy zaměřila hlavně na smoothies a džusy, které jsou teď velmi populární. V úvodu autorka popisuje výhody smoothies a také důvody, proč si je tak oblíbila. Hodně se mi líbilo, jak čtenářům radí, že mají také zkoušet experimentovat. Doslova píše, že nám nechává volnou ruku.
Co se pak týče samotných receptů, musím pochválit hlavně jejich pestrost. Najdeme zde ovocné i zeleninové smoothies a džusy, se zdánlivě obyčejnými i exotickými potravinami. Všimla jsem si, že si Ella hodně oblíbila ořechová másla, avokádo, kokosové mléko a exotické ovoce jako je mango, papája atd. Často také kombinuje potraviny, které se na první pohled zdají nezkombinovatelné, ale v Ellině podání vypadají vždy svěže a chutně.

Já jsem se rozhodla, že vyzkouším smoothie s mraženými malinami, broskvemi a pomeranči. Vzhledem k tomu, že je venku horko, přišlo opravdu vhod.

Potřebujeme:
2 pomeranče (300 g)
1 zralá broskev (140 g)
vrchovatá hrst mražených malin (70 g)
1/2 zralého banánu, oloupaného a zamrazeného (50 g), nebo další broskev, pokud chcete
1 polévková lžíce ovesných vloček

Postup: Vymačkejte oba pomeranče pomocí lisu na citrusy (měli byste získat přibližně 200 ml džusu), nalijte šťávu do mixéru. Nakrájejte do mixéru broskve tak, abyste je zároveň zbavili pecky, pecku zahoďte (slupku můžete naopak ponechat, snadno se rozmixuje). Přidejte zbývající suroviny a rozmixujte na hladkou a krémovitou směs.

(str. 24)



Můj názor:
Nejsem si úplně jistá, jak bych tuto knihu zhodnotila. Osobně si myslím, že se Elliny kuchařky tak trochu přeceňují. Možná je to tím, že je hodně tenká, možná tím, že Ella používá většinou dost exotické suroviny, které jsou pro normálního smrtelníka docela drahé. To mě na tom tak trochu odrazuje. Na druhou stranu malinové smoothie, které jsem dělala, bylo opravdu výborné a osvěžující.
Doporučila bych ji tedy hlavně veganům, kteří hledají inspiraci na nová a neobvyklá smoothies. Osobně si ale myslím, že by se mohla líbit i normálním jedlíkům, kteří jen chtějí odlehčit svůj jídelníček. Nejlepší asi bude, když si názor uděláte sami.


Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Omega.

Lahodně se Ellou: džusy a smoothies pro každý den si můžete zakoupit přímo na stránkách nakladatelství Omega
nebo na e-shopu knihkupectví Knihy Dobrovský.

Je ze mě druhačka!

21. června 2017 v 13:31 | Victoria |  Pár žvástů z mé nevymáchané pusy
Je to tady, vážení. Konečně jsem úspěšně dokončila první rok na vysoké škole. Tedy... on je to vlastně můj druhý rok, jak nejspíš víte, ale jelikož mě z České filologie vyhodili, nevzdala jsem to a nastoupila v září na Speciální pedagogiku.
A jak bych tento rok zhodnotila?
Oproti České filologii je to obrovská změna. Naštěstí můžu říct, že změna k lepšímu. Hodiny mě baví, probírané látky jsou pestré, prostě se nenudím. Je tu hodně psychologie, práva, sociologie, něco z lékařství, specky, expresivní terapie, pedagogiky,... prostě od každého trochu, a to mě na tom právě baví.
Taky mi přijde, že jsem se konečně naučila se učit. Respektive nemám problém se naučit 60 stran za dva dny. Ne že bych se takhle na poslední chvíli učila pořád, ale občas nevyjde čas, znáte to :-D. Jde prostě o to, že už nějak intuitivně vím, co je důležité a co ne. Nebo mi to prostě leze do hlavy samo, protože mě to baví :-D.
A moje známky? Musím říct, že jsem sama se sebou docela spokojená. Můj celkový průměr za tento rok je 1,35. To není špatné, že? :-) Ze známek mám jen áčka a jedno E, které mě upřímně hrozně štve :-D. Byl to prasácký test, jinak se to říct nedá. Spousta lidí to nedala a myslím, že hodně lidí skončilo. Byl to právě jeden z vyhazovacích předmětů, které nelze
opakovat příští rok, takže ti neúspěšní se se studiem budou muset rozloučit. Měla jsem vlastně docela štěstí. Ale stejně mě to štve. Jedno pitomé E! Vypadá to blbě :-D.

Olomouc je samozřejmě stejně úžasná jako vždy. A není to jen tím, že u Šantovky otevřeli stánek s trdlojogurtem :-D.
Jen ten byt mě docela štval, ale naštěstí své spolubydlící už neuvidím :-D. Teda až na Slovenku, tu si jako spolubydlící nemůžu vynachválit :-). Příští rok si chceme najít něco lepšího (a doufám, že i s lepšími lidmi), tak nám držte palce :-).


Trdelník s jogurtovou zmrzlinou, karamelovou polevou, banánem a lentilkami!
Jedla jsem to poprvé v životě a byla to paráda! Jen škoda, že je to tak drahé.
Člověk by si s takovou málem myslel, že je to snad vyrobené z pandí kůže :-D.

A další novinky? No... nic moc nového se neděje. Za zmínku stojí snad jen to, že můj milovaný notebook definitivně odešel do křemíkového nebe. Je v tak špatném stavu, že nemá cenu se ho pokoušet opravit. Budiž mu země lehká.
To tedy znamená, že jsem zatím bez počítače, takže očekávajte sníženou aktivitu Ona někdy nějaká byla? na blogu. Mám sice k dispocizi tátův notebook, ale ten je extrémně pomalý a hrozí nebezpečí, že moje netrpělivé já ho vyhodí z okna. Takže to nechci pokoušet :-D.

Ale konečně mám brigádu! V Albertu :-D. Jako... nemůžu říct, že bych se tam těšila, ale třeba to bude fajn. Respektive třeba mi to aspoň půjde :-D. Zatím budu u ovoce a zeleniny, což nezní tak hrozně. Prý ale možná půjdu i k podkladně.
Ale co, ať si pak nestěžují, až budu mít samé storno :-D. Nastupuji příští týden, tak mi držte palce, ať si neudělám nějaký trapas.

Jinak moc plány na léto nemám. Chci chodit hlavně na tu brigádu, začít cvičit, trochu se opálit a pohnout s knížkami, které se mi tu za celý rok nějak namnožily :-D. Já ty prázdniny zas tak moc nemusím, radši bych šla zase do školy. Ale aspoň si vydělám nějaké peníze. A jaké jsou vaše plány? :-)

Zatím se mějte krásně!

Medová smrt

3. června 2017 v 14:15 | Victoria |  Čtenářský koutek
Autor: Hanni Münzer
Počet stran: 346
Nakladatelství: Omega
Rok vydání: 2017


"Jak daleko zajde matka, aby ochránila svou dceru?
Jak daleko zajde dcera, aby pomstila svého otce?
Přežije hluboká a strhující láska několik generací a zacelí staré rány?"


Když jsem viděla, že Omega vyhlásila konkurz na Medovou smrt, byla jsem si jistá, že to bude kniha přesně pro mě. Samozřejmě jsem nemohla tušit, jestli budu mít štěstí, ale věděla jsem, že si knihu rozhodně musím přečíst. Mám ráda knihy s tématem druhé světové války a tato vypadala velice zajímavě. I obálka slibovala, že se v knize ukrývá nádherný příběh.
Můžeme na ni vidět sympatickou a na první pohled odhodlanou ženu, která kráčí směrem k Braniborské bráně v Berlíně. Že se jedná o příběh ze druhé světové války, nám napovídají červené prapory s hákovým křížem. Ale teď už k ději!

Když čtenář otevře knihu a dá se do čtení, možná ho překvapí, že kniha začíná v USA v r. 2012. Hlavní hrdinkou je Felicity, která začně hledat svou náhle zmizelou matku. Její matka je velmi zvláštní žena, která má mnohdy extrémní názory a sklony k fanatičnosti. A proto se o ni Felicity tak strachuje. Nakonec ji najde až v daleké Itálii a velmi brzy zjistí, co k tomuto činu její matku vedlo. Dozvídá se, že její babička byla úplně jiný člověk, než za jakého se vydávala. Obě ženy se chtějí dozvědět víc, a tak se obě ponoří hluboko do minulosti. A zjišťují, že je mnohem temnější, než si původně myslely...

Zhruba v páté kapitole se konečně dostáváme ke druhé části, tedy k hlavnímu příběhu, který začíná v Mnichově v r. 1923. A právě tam začíná příběh Elizabeth, okouzlující zpěvačky a pianistky, a Gustava, úspěšného židovského doktora. Jedná se asi o nejromantičtější část knihy, do které však postupně vstupuje temný mrak ve formě Hitlera a jeho ideologie. Nejdříve se to rodiny příliš netýká. Gustav a Elizabeth si žijí vlastním životem. Pracují, dokazují si navzájem svou lásku a brzy si pořídi děti - dceru Deborah a poté syna Wolfganga. Zkrátka nemohou být šťastnější. Gustav však čím dál častěji vede dlouhé diskuze se svými přáteli o hrozícím nebezpečí. Všichni se shodují na jednom: Hitler je zlo. Gustav a Elizabeth brzy začnou pomýšlet na útěk do Británie, protože nejvíc jim samozřejmě záleží na jejich dětech. Jenže ne vždy se to vyvine tak, jak si to naplánujeme.

Jsi Žid, Gustave, šeptal. Pocházíš z lidu, který je již tři tisíce let bez domova. Ve skoro každém století byli Židé pronásledováni, odehnáni, vyvlastněni, zavražděni. Být Žid znamená nikdy nebýt v bezpečí. Nos v sobě mír, Gustave. Braň svou rodinu. Nemůžeš změnit průběh života, protože nemůžeš změnit lidi. Můžeš udělat jen to, co by měli udělat všichni otcové: chránit vlastní děti před tímto světem plným nenávisti, kterou zapříčinili dospělí.

(str. 77)

Poslední část příběhu se týká samotné Deborah, tedy dcery Gustava a Elizabeth. Od nesmělé dívky s hudebním nadáním se stává ženou, která se umí postavit za správnou věc. Je to žena plná protikladů. Křehká a zároveň silná. Chytrá i naivní. Ale hlavně zůstává sama sebou, přestože si s ní osud zahrává jako kočka s myší. Vztah s nacistou, snaha ochránit bratra, uvědomění si svého židovského původu, členství v odboji...
Bude mít někdy život takový, jaký opravdu chce?

"Nemyslím, že by naši vládu takové malichernosti zajímaly. Pro ni jsi z poloviny Židovka, směs rasy, o které pojednávají Norimberské zákony jako o židovské. Albrecht je jediný, kdo se nachází mezi tebou a zákonem. Je tvou jedinou ochranou. Rozumíš, co to znamená?" Marlenin hlas zněl čím dál více zapřísáhle.
Neunikly jí rozporuplné emoce, které se zobrazily na Debořině obličeji. Ukazovaly nedůvěřivost, vztek a nakonec poznání, že Marlene měla pravděpodobně pravdu - a jaké z toho pro ni plynou následky.

(str. 223)

Můj názor:
Medová smrt je výjimečná kniha. Je o rodině, lásce, lidském odhodlání, ale i o bolesti lidské duše. Hrozně se mi líbí, jak autorka všechno propojila - minulost, přítomnost, všechny generace a postavy. Také se mi líbily historické souvislosti (např. Gabčík a Kubiš) a některé historické postavy (novinář Fritz Gerlich), které se v knize objevily. Nejvíc mě zaujal příběh Elizabeth, ale i dějová linka s Deborah byla zajímavá.
Co víc říct? Doporučuji knihu všem, kteří se aktivně zajímají o období druhé světové války a zároveň mají rádi příběhy, které zasáhnou lidské srdce.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Omega.

Medovou smrt si můžete zakoupit přímo na stránkách nakladatelství Omega
nebo na e-shopu knihkupectví Knihy Dobrovský.