Máte nějaký dotaz, připomínku či
konstruktivní kritiku?
Piště na victorias-stories@seznam.cz --- Najdete mě také na Databázi knih

Červenec 2017

Orecchiette al dente

31. července 2017 v 20:04 | Victoria |  Receptíky
Jedno líné sobotní dopoledne jsem přemýšlela, co bych mohla udělat k obědu. Jelikož bylo extrémní horko a já byla díky němu extrémně líná, rozhodla jsem se pro salát. Byla to ideální příležitost vyzkoušet orecchiette al dente, což je recept, který jsem vyčetla v knize Život po tobě (druhý díl Než jsem tě poznala). Byl tam zmíněný jen tak mimochodem a já měla chuť trochu riskovat a prostě ho vyzkoušet. A musím říct, že mě Louisa velmi mile překvapila.

Potřebujeme:

půl balení těstovin
2 menší konzervy tuňáka ve vlastní šťávě (já dala Rio mare)
rajčátka
bazalku
piniové oříšky
parmazán
olivy (kdo je nemá rád, může stejně jako já použít pouze olivový olej)

Postup:

Těstoviny dáme vařit do osolené vroucí vody. Mezitím si nastrouháme parmazán, nakrájíme rajčátka a natrháme bazalku. Poté všechny suroviny smícháme a dochutíme solí a pepřem. Množství schválně nepíšu, protože jsem suroviny dávala od oka. Doporučuji to však nepřehánět se sýrem.



Dobrou chuť!

Strasti brigádníka

25. července 2017 v 22:59 | Victoria |  Pár žvástů z mé nevymáchané pusy
Už je to skoro měsíc, co brigádničím v jednom hypermarketu, konkrétně v úseku ovoce a zeleniny. Jméno hypermarketu tu raději psát nebudu. Prozradím vám jen, že začíná na A a končí na T :-D. A musím říct, že zážitků mám víc než dost. Chcete vědět, jak (ne)přežívám?

Jezdím s paleťákem. A hodně. Poslední dobou mám pocit, že už jsem se s ním docela zkámošila. Konečně.
Negativní na tom je, že ze mě všichni skladníci musí mít psinu. Pokud tedy sledují mou snahu o to, abych se nevybourala.
Pozitivní na tom je, že nepotřebuju řidičák. A nikdo mi nedá pokutu, když nabourám do dveří, banánových krabic,... doplňte dle libosti.

Myslela jsem, že ovoce a zelenina bude docela sranda. A vážně to tak je. Za celou směnu si nesednete a kolikrát ani nestíháte přestávku.
Negativní na tom je, že máte na konci směny neskutečně oteklé nohy. Tedy do té doby, než si nohy zvyknou. A jste unavení. A máte hlad.
Pozitivní na tom je, že chtě nechtě začnete trochu hubnout. U mě se jedná o 3 kg, což za měsíc není zas tak moc, ale potěší to.

Zvedáte bedny. Hodně beden. A jsou těžké. Například banány mají 18 kg. Docela sranda, když je máte na paletě v úrovni hlavy a musíte je sundat dolů. Nebo když potřebujete zboží, které je na paletě úplně naspodu a máte na něm naskládané zboží, které zrovna nechcete. Prostě neustále něco zvedáte. S tím se asi člověk musí smířit. Že ženy podle zákoníku práce mohou zvedat max. 10 kg? Pche. Bezpečnost práce nikoho nezajímá. Kvůli tomu jsem taky samá modřina a škrábanec. Jeden den jsem objevila modřiny na rukách, nohách i břichu :-D. A s těmi škrábanci vypadám občas jak emo.
Negativní na tom je, že se člověk fakt neskutečně nadře. A po čase ho začnou bolet záda.
Pozitivní na tom je, že se mi začínají dělat svaly na rukách. To mám místo posilovny.

Nesnáším lidi. Respektive zákazníky. Občas se najdou fajn lidičkové, kteří s vámi chtějí kecat, ale přijde mi, že spíš narážím na samé kretény. Jak mám sakra vědět, jestli odpoledne budou vajíčka? :-D Nebo kde najdou to a to? Ať si koupí mapu!
Negativní na tom je, že se musíte neustále usmívat a mile odpovídat, i když jste spali čtyři hodiny a máte chuť pár lidí (nejen) z vedení pozabíjet.
Pozitivní na tom je, že je většinou můžete poslat na informace. Jedině tak se jich zbavíte :-D. Ale samozřejmě pokud vím, poradím.

Tradá. Po měsíci nám zavedli úplně nový systém. Takže skoro všechno, co jsem se naučila, se musím učit znovu. A jinak. Třešničkou na dortu bylo, když si každý musel zvolit ke svým přihlašovacím údajům nové heslo. Jelikož jsem děsně šikovná, podařilo se mi udělat rekord. Asi po dvaceti minutách jsem si to nové heslo zablokovala. Všichni se samozřejmě tvářili hrozně mile a chápavě *mává cedulí sarkasmus*.
Negativní na tom je, že jsem se to měsíc učila úplně zbytečně.
Pozitivní na tom je... vlastně nic.

Když se nezeptáte, nic nevíte. Nikdo vás za ručičku nevede. Možná tak první tři dny. Nejoblíbenější zaučovací metoda je házení do vody. Po včerejší inventuře jsem měla sto chutí dát výpověď. Proč by se mi to někdo obtěžoval vysvětlit, že? Však ona na to přijde. Stres ještě nikomu neuškodil. Tradá.
Negativní na tom je, že nemůžete poslat vedení do... však víte kam.
Pozitivní na tom je, že se naučíte spoléhat jen sami na sebe. A naučíte se sebeovládání tím, že zadržujete slzy a snažíte se neposlat vedení do... no však přece víte.

S víkendy se jednou za 14 dní rozlučte. A se státními svátky taky. Lidé by jinak umřeli hlady. A to nemůžeme dopustit!
Negativní na tom je, že se člověku o víkendu děsně nechce. Protože prostě víte, že to bude blázinec. Lidé zřejmě berou nakupování v hypermarketu jako rodinnou akci. Výlet. Je to na hlavu.
Pozitivní na tom je, že mám příplatky za víkendy. Prý.

Měla jsem jít dělat sekuriťáka. Ti si akorát chodí po prodejně a vykecávají. Maximálně chytají myši, ale u toho jsem ještě nebyla. A zrovna tohle bych chtěla vidět.
Negativní na tom je, že vám každý den koukají do batohu, jestli jste náhodou zrovna něco neukradli. A občas si neodpustí blbé kecy.
Pozitivní na tom je... na to jsem pořád ještě nepřišla. Možná jen to chytání myší.

Další nazabitívěcí je rádio a jeho reklamy. Pomalu mi to začíná lézt na mozek. Šplíchoni. Maso před grilováním ne-na-kle-pá-vá-me, protože pak je maso tuhé! A nabízíme jistotu stabilního zaměstnání a možnost kariérního růstu! Přijďte mezi nás, rádi vás poznáme! Bla. Bla. Bla.
Negativní na tom je, že to jsou děsné kecy, které vám prostě lezou na nervy. Tady už jde o duševní zdraví!
Pozitivní na tom je, že tohle spešl rádio pouští i normální písničky. Člověku nejednou zvedne náladu, když uslyší svoji oblíbenou písničku.

Pořád musím kontrolovat kvalitu. Je to vážně paráda, když přebíráte rajčata a najednou nechtěně zaboříte prst do zhnilého rajčete. Na(ne)štěstí vám občas napoví invaze mušek, takže většinou zhnilý produkt velmi rychle najdete.
Negativní na tom jsou samozřejmě ty hniliny a mušky. I když já osobně považuji za nejhorší zážitek prasklý jetý meloun. Čas od času se musíte držet, abyste nezačali zvracet.
Pozitivní na tom je, že máte nekonečnou zásobu (nejen) zhnilých rajčat, kdyby šel náhodou na nákup jeden nejmenovaný prezident :-D. Nebo někteří politici. Nebo rovnou úhlavní nepřátelé.

Tak to by bylo vše, vážení! Vy, nepracující, užívejte si volna a prázdnin. Však ono vám to jednou skončí. Já bych ráda vydržela do půlky září. Takže nebojte, určitě se se svými Strastmi zase ozvu.

Zatím se mějte krásně!

Lahodně s Ellou a přáteli

25. července 2017 v 17:41 | Victoria |  Čtenářský koutek
Autor: Ella Woodward
Počet stran: 288
Nakladatelství: Omega
Rok vydání: 2017


Najděte míru, která je přijatelná pro vás i vaše blízké, zařazujte do svého jídelníčku co nejvíce průmyslově nezpracované suroviny a hlavně nebuďte přísní na sebe ani na druhé, pokud si dáte/dají něco ne až tak úplně zdravého.
Na to je život příliš krátký!

(str. 10)

Nikdy jsem nebyla veganka. Dokonce ani vegetariánka. Přestože nejsem moc masový typ, k životu maso zkrátka potřebuji. Ráda však experimentuji v kuchyni a zkouším nové recepty. V poslední době jsem zabrousila i do veganské a vegetariánské kuchyně, takže tahle kuchařka mi opravdu přišla vhod.

Co se týče knihy samotné, působí na mě velmi příjemným dojmem. Graficky je nádherně zpracovaná. Hodně mě překvapilo, jak je kniha těžká. Také je plná fotek chutně vypadajících jídel, jak je u Elly zvykem. Moc se mi líbí, jak je všechno barevné a pestré. Člověka to láká, aby vyzkoušel úplně všechhno (k čemuž se nejspíš brzy dopracuji).

O Elle jsem něco málo psala už v předchozí recenzi. Tato mladá žena trpí nemocí zvanou syndrom posturální tachykardie. Nejvíce jí pomohla právě změna životního stylu. Avšak nenechte se zmílit, Ella není žádná fanatička. Každému doporučuje, aby se řídil vlastním rozumem a našel si svou vlastní rovnováhu, což je moc pěkně řečeno.

Zdravá strava spočívá v nalezení takového způsobu stravování, který nám vyhovuje. Jde o to jíst jídla, díky nimž se cítíme dobře - to může znamenat křupavé borůvkové čtverečky k snídani, salát z citronových brambor a máslových fazolí k obědu a pak k večeři pizzu a víno s přáteli - a je to tak naprosto v pořádku. Je to vaše tělo a váš život. Ano, snažím se všechny vést k tomu, aby milovali svá těla a pečovali o ně, ale nikdy bych nechtěla, aby se někdo cítil provinile, protože nejí pořád "dokonale". Navíc nic takového jako "dokonalé" stravování neexistuje, jde jen o to najít si tu správnou rovnováhu, která vyhovuje právě vám.

(str. 9, 10)

V úvodu se Ella rozepisuje o svém životním stylu a o tom, jak připravit hostinu pro přátele - jak kombinovat různá jídla apod.
Také dává rady, jak seznámit okolí s novými potravinami. Tohle se mi moc líbilo, protože moje rodina je taky občas dost skeptická, když jim uvařím něco, co je zdravé :-).


1. Zaměřte se na známá jídla.
2. Senznamujte, neškolte.
3. Je naprosto v pořádku upravovat si recepty.
4. Nesnažte se dělat razantní změny ze dne na den.
5. Nebuďte na sebe ani na nikoho jiného moc přísní.
6. Upravujte si svá jídla do krásné podoby.
7. Držte pod pokličkou použité suroviny.

(str. 11 - 13)

Co se týče samotných receptů, osobně si myslím, že by si vybral každý. I zapřísáhlý odpůrce zdravé stravy. Recepty vypadají tak neskutečně chutně, že nevím, co zkusit dřív. Rozhodně v brzké době vyzkouším granolu z pečené pohanky a kokosu, placičky z batátů, grilovaný kokosový kukuřičný klas, pečenou kořenovou zeleninu s javorovým sirupem, pečený kořeněný květák, čokoládový koláč s arašídovým máslem a tyčinky s quinoou, lískovými oříšky a kakaem. Ale jak říkám, těch krásných receptů je hrozně moc. A všechny vypadají dokonale!

Samozřejmě jsem nelenila a něco ukuchtit už zkusila. První pokus s borůvkovými lívanci byl neúspěšný. Nevím, jestli je to receptem, ale místo lívanců jsem měla na pánvi spíš kaši. Takže tenhle recept jsem raději zavrhla. Přesto jsem se nenechala odradit a zkusila pro změnu něco jiného. Druhý pokus už byl naštěstí úspěšný :-).

Flapjack z arašídového másla a medu:

Potřebujeme:
4 přezrálé banány
4 polévkové lžíce medu (já dala agávový sirup)
4 polévkové lžíce křupavého arašídového másla nebo jakéhokoliv jiného ořechového másla
200 g rozinek (dala jsem sušené pomelo)
300 g ovesných vloček
2 polévkové lžíce kokosového oleje, plus trochu navíc na vymazání formy (jelikož nejsem vegan, spokojila jsem se s obyčejným máslem)

Postup:
Předehřejeme si troubu na 200° C (horkovzdušnou na 180° C). Oloupeme si banány, dáme je do mísy a rozmačkáme je pomocí vidličky. Přidáme zbývající suroviny. Vymažeme čtvercovou pečicí formu o velikosti 20 x 20 cm kokosovým olejem, nebo vyložíme pečicím papírem. Směs nalijeme do připravené formy.
Pečeme 30-35 minut do zlatohněda. Poté vyjmeme z trouby a necháme aspoň 15 minut chladnout ve formě, aby hmota na flapjack zcela ztuhla. Po zchladnutí rozkrájíme na 12 tyčinek a můžeme se pustit do mlsání!

(str. 229)


A výsledek? Naprosto famózní! Řídila jsem se Ellinou radou a trochu si pozměnila recept, ale vůbec to nevadilo. Osobně bych tam příště nedala to pomelo, ale nějaké jiné sušené ovoce (rozinky nemám ráda, proto ta změna). Možná brusinky nebo sušená jablíčka, to by nemuselo být špatné. Také tam zkusím dát příště oříšky a nějaká semínka. Ale rodina se o to málem poprala, takže výsledek mě velmi mile překvapil :-).

Můj názor:
Mně osobně se kuchařka moc líbí. Jídla jsou většinou jednoduchá na přípravu a tentokrát se tam vyskytují i suroviny, které člověk běžně koupí v obchodě. Ale ano, sem tam se objeví i exotické suroviny, které jsou pro normálního smrtelníka
(a hlavně studenta) docela drahé. To jediné bych vytkla. Na druhou stranu se čtenář může řídit Ellinou radou a trochu si recept upravit. V kreativitě se meze nekladou :-).
Kuchařku bych doporučila všem veganům a vegetariánům, ale i běžným kuchtíkům, kteří rádi experimentují v kuchyni. Určitě nebudete litovat.


Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Omega.

Lahodně s Ellou a přáteli si můžete zakoupit přímo na stránkách nakladatelství Omega
nebo na e-shopu knihupectví Knihy Dobrovský.

Knižní novinky 14

20. července 2017 v 18:18 | Victoria |  Knižní novinky
Nevím, čím to je, ale poslední dobou se mi ty knihy nějak namnožily. Nebo mi knihovničku doplňuje nějaký knižní skřítek. Já v tom prsty samozřejmě nemám :-). No tak jo. Možná trošku... trošičku. Co mi pod ruku přišlo tentokrát?

Z Levných knih:

Ten den jsem se rozhodl zemřít (J. Destin) - mám ráda psycho knížky. A tahle vypadá dost brutálně. Je to o klukovi, který byl šikanový a rozhodl se to řešit sebevraždou. Ještě jsem ji nečetla, stále jsem nějak neměla odvahu. Ale její čas přijde.


Studenti, láska, Čeka a smrt (A. Rachmanovová) - jedná se vlastně o deník mladé holky, která píše o bolševickém převratu. Abych se přiznala, o Rusku toho moc nevím. A chci to napravit. Myslím, že by to mohlo být něco ve stylu Deníku Anny Frankové, takže se na to docela těším.


Cesta k mým matkám (E. Holá) - další knížka, která se zabývá docela vážným tématem. Samozřejmě jsem ji v LK nemohla nechat :-).



Za horou smrti (E. Hagerup) - téhle knížečky bych si zřejmě vůbec nevšimla, kdyby nebylo té epesní obálky! Tímhle si mě okamžitě získala. Obálka i příběh na mě působí tak trochu ve stylu Darrena Shana (asi že si vždycky představím Upíří horu :-D). Sice si myslím, že to bude spíš kniha pro děti a mládež, ale komu to vadí? Mně určitě ne :-D.


Lovci snů (L. Hrdlička) - tohle fantasy/sci-fi jsem tam rozhodně nemohla nechat. Přestože jsem k českým autorům občas trochu skeptická, Lovci snů mě zaujali. I obálka se mi moc líbí. Tak snad mě kniha nezklame.


Bridget Jones´s diary (H. Fielding) - chci si trochu oprášit angličtinu, takže jsem si říkala, že bych měla začít s něčím jednodušším. Hádám, že tohle bude celkem v pohodě. Jen se přinutit nějak začít :-D.


Darované (asi jsem byla moc hodná):

Zkouška (J. Charbonneau) - tuhle knihu jsem dostala od kamarádky k narozeninám. Dystopie teď nějak frčí a já na ni byla moc zvědavá. Styl psaní je jednodušší a děj docela vykrádá Hunger games a Divergenci, ale nebylo to špatné. Taková odpočinková četba, která se rychle čte. Na Hunger games to však nemá, to je moje srdcovka.


Zaklínač - Poslední přání (A. Sapkowski) - kniha k svátku, tentokrát od sestry a budoucího švagra. Bylo to moje první setkání s panem Sapkowskim. A jsem nadšená! Je to taková zvláštní fantasy s trochu temnějšími pohádkovými prvky. A Geralt je prostě sekáč :-D. Jen ten jazyk byl dost komplikovaný... kvůli tomu se mi to trochu hůř četlo.


Zkurvenej příběh (B. Minier) - táta mi koupil knížku! Zapřísáhlý odpůrce čtení, který by z knih nejradši postavil hranici. A pak se díval, jak hoří :-D. Zkurvenej příběh byl zkurveně dobrý! Jinak se to napsat nedá :-D.


HU - Bitva na Hackhamské pláni (J. Flanagan) - v příštím životě chci být hraničářka! Zatraceně, ti mají fajn život. Toulat se po lesích, střílet z luku, pít litry kávy, občas se zapojit do nějaké té bitvy... no nebylo by to fajn? :-D Omlouvám se za to fantazírování, ale zrovna tuhle knihu čtu, tak jsem trochu ovlivněná :-D. Flanagan opět nezklamal, je skvělý!


Život po tobě (J. Moyes) - knihu už jsem stihla přečíst. Byla samozřejmě nádherná, jak je u Jojo zvykem. Řekla bych, že na Než jsem tě poznala nemá, ale pokračování to bylo pěkné.


Poppy Day (A. Prowse) - u Dobrovského byly zlevněné knihy, takže jsem toho využila a za zkouškové si něco koupila. Obálka se mi líbí moc a anotace mě taky zaujala. Akorát hodnocení to má takové rozporuplné, ale stejně se na knihu těším.



A co pěkného jste si koupili vy? :-)