Strasti tetičky

31. ledna 2018 v 22:55 | Victoria |  Pár žvástů z mé nevymáchané pusy
Už jsem napsala strasti vysokoškoláka, strasti brigádníka, takže proč ne strasti tetičky? :-D
Pracuju totiž na plný úvazek, protože toho cukrouše naprosto zbožňuju. Je fuk, že vám poblil tričko, otiskl oslintanou ručičku na obličej nebo se posral tak, že to měl skoro za ušima. Stejně mu to odpustíte, když se na vás podívá těma andělskýma očima. Minulý týden jsem ale 2x hlídala, vždy po čtyřech hodinách. A řeknu vám, že mi ten človíček dal zabrat :-D.

Takže začnu prvním hlídáním, které se uskutečnilo v pondělí. Nadopovala jsem se kávou a vyrazila k sestře. Tož co vám budu povídat. Už od rána se na mě usmíval a povídal si se mnou. Jakmile ale odešla maminka, začal Matyáš otáčet hlavu ze strany na stranu a hledat ji. To zvládneme, říkám si. Musíme! Jsme přece skvělý tým! První hodinka proběhla v klidu. Klučík mi povídal, vyhazovala jsem ho do vzduchu, dělala s ním letadlo… však to znáte. Už má pět měsíců, takže s ním konečně můžu dělat blbiny :-). Pak jsme si hráli s hračkami a já mu vykládala o autismu, jelikož mě večer čekala ústní zkouška po telefonu. Dítě se tvářilo docela zaujatě, takže v klidu. Problém ale nastal, když jsem změnila jeho polohu. Položila jsem ho na podložku, začal kňourat. Dala jsem ho do košíku, začal kňourat. Houpala jsem ho v náruči, kňourání se stupňovalo. Jediné, co pomohlo, bylo nosit ho na rukách. A řeknu vám, že když nosíte hodinu sedmikilové dítě na rukách, je to docela síla.

Po hodině a půl jsem si řekla, že už má asi chudák hlad. Takže jsem ho dala do košíku, ze kterého se ozývalo opět kňourání, které se stupňovalo v hlasitý pláč, a já mezitím dělala sunar (dostává ho jen občas na dokrmení). Snažila jsem se u toho aspoň zpívat, ale nezdá se, že by se něco zlepšilo. Hádám, že chvíle, kdy byl imunní proti mému zpěvu, jsou definitivně pryč :-D. Když byla sváča hotová i správně vychladlá, vzala jsem uvřeštěné mimino a snažila se ho nakrmit. A tohle byla poslední kapka. Doslova. Matyášovi došla trpělivost, protože on chtěl přece prso a ne nějaký pitomý sunar! Co si to vůbec dovoluju? Začal šíleně, ale opravdu šíleně vřeštět. Divila jsem se, že sousedi nezavolali sociálku. A já nešťastně houpala dítě a přemýšlela, co jsem udělala špatně.

Dala jsem mu to moc rychle a zaskočilo mu. Určitě to dítě zabiju! Kristepane, hlavně ať se mu nic nestane. Jestli jsem mu něco udělala, nikdy si to neodpustím!

Nesnáší mě!

Nemůžu mít děti. Já bych je určitě omylem zabila!

Jsem neschopná!



Takhle jsem si připadala :-D.


Ano, hlavou se mi honily tyhle stupidní myšlenky, jelikož jsem psychicky labilní. Ještě jsem ho 2x zkusila nakrmit, ale vždy se stejným výsledkem. Když to vypadalo, že Matyáš z toho křiku nemůže popadnout dech, poraženě jsem vzala mobil a se slzami v očích zavolala ségře, ať okamžitě přijde, že to nezvládám. Jakmile uviděl maminku, tak bylo po křiku a s chutí se jí zahryzl do prsa. A pak se smál, jako by se nic nestalo. Dostal, co chtěl. A že se tetka jedna blbá stresovala, to mu vůbec nevadilo :-D.
Pak jsem ho za hlasitých protestů oblékla, naložila do kočárku a šli jsme ven. Spinkal jako andílek, díky bohu.

V pátek jsem pak hlídání absolvovala znovu. Už jsem byla psychicky připravená na to, že to bude boj. Tentokrát to nebyla spolupráce. Žádný tým! Bylo to kdo s koho. Naneštěstí začal s kňouráním už po půl hodině, co jeho máma odešla. Ale já se nedala! Zavčasu jsem dítě oblékla a vyrazili jsme na tříhodinovou procházku. Vyhrála jsem! Nebo vyhrál on? Toť otázka :-).
Nakonec jsem byla odměněna dortíkem a kávou, abych se z toho úplně nezbláznila. Ale řeknu vám, že mít dítě (i když jen 4 hodiny) není žádná sranda. Pořád si stojím za tím, že já bych to asi nezvládla, takže hluboce smekám. Jste dobré, maminy! :-)


Cukrouš jeden! Má nádherné modré oči, ale nenechte se zmást jeho andělským zjevem :-).



Zasloužená odměna. Zachránilo mi to nervy :-D.


 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Líbí se ti moje tvorba?

Ano 89.4% (144)
Ne 5% (8)
Jen některá 5.6% (9)

Komentáře

1 Emo.Gothic.Queen Emo.Gothic.Queen | Web | 31. ledna 2018 v 23:09 | Reagovat

Jak tozkosne

2 Jane Jane | 1. února 2018 v 3:25 | Reagovat

Neboj, ještě to bude větší legrace. Čekají nás zoubky a lezení ;-). Bez odškodnění by to nešlo, vypadala jsi trošku divoce. Hodila by se fotka tetičky před a po hlídání. Jinak Malý princ Ti posílá obrovskou pusu a slibuje speciální přístup. ;-)  :-D

3 Gauri Gauri | E-mail | Web | 1. února 2018 v 17:07 | Reagovat

Haha! :D Boží!

Já teď hlídám dvakrát týdně dvouletou holčičku a ta je naštěstí už docela zlatá. :) Ani mi nedělá problémy. Ale začátky byly krušné, zvlášť když odcházela maminka. :-D

Chci se zeptat, příští pátek slaví kamarád v Olomouci narozky a my s kamarádkou nemáme, kde přespat. Čistě náhodou, nevíš o nějakém místě, které bys nám na tu jednu noc mohla doporučit? Jsme chudé studentky! :D Případně díky moc za tip. :)

4 Dee Dee | Web | 3. února 2018 v 0:08 | Reagovat

Ahoj, jen jsem chtěla říct, že pokud bys chtěla si s někým promluvit, nebo se jen tak pobavit, klidně mi napiš a můžeme si popovídat. Vím, jak je to někdy ubíjející.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Design od