Březen 2018

Strasti vysokoškoláka 11

7. března 2018 v 20:20 | Victoria |  Strasti vysokoškoláka
Tak se konečně po dlouhé době ozývám. Strasti se mi nějak nashromáždily, takže dneska to bude opravdu výživné. Nebojte, nemusíte to číst, nikoho za to mučit nebudu. Ale pokud vás zajímá něco z mého života, uvařte si třeba kafe a pusťte se do čtení :-).


Musím říct, že tohle zkouškové bylo hodně hektické. Jelikož jsem souhlasila s brigádou v jednom nejmenovaném hypermarketu, tak jsem vlastně jen chodila do práce a učila se. Nebo spíš jsem se snažila učit. Popravdě jsem to docela flákala a často jsem se musela naučit třeba takových 80 stran za tři nebo čtyři dny. A vlastně jsem to moc psychicky nedávala. Jsem člověk, který nedokáže dělat věci jen napůl, stresuje mě to. Ale je to další cenná zkušenost. Teď vím, že takovou blbost už nikdy neudělám. Naštěstí jsem všechny předměty dala hned napoprvé, ale byl to boj.

Teda měla bych to upřesnit. Dala jsem všechny předměty napoprvé, až na jeden céčkový předmět - znakový jazyk. Pokud vám někdo bude tvrdit, že je znakovka lehká, nevěřte mu. Je to - omlouvám se za ten výraz - kurevsky těžké. Vlastně jsem s ní bojovala celý semestr. Tak trochu mám problém dát ty ruce do správného tvaru :-D. Naučila jsem se abecedu a základní slovní zásobu, ale popravdě? Myslím, že to nikdy nepoužiju. Nakonec jsem to dala až na čtvrtý pokus, ale utěšuje mě fakt, že to nedalo hrozně moc studentů. Učitelka se evidentně vyžívá v mučení studentů :-D.

Před pár týdny jsem rovnýma nohama skočila do dalšího semestru. Už mám za sebou půlku studia, což je docela pozitivní. Akorát mám pocit, že už začíná jít do tuhého. Nároky se zvyšují, takže tenhle semestr bude opravdu sranda. Snažím se být optimista, ale popravdě mě to trochu děsí. Ono by to možná nebylo tak strašné, ale moje mysl je někde v budoucnosti, všechno pitvá a vytváří scénáře. Jsem na zabití.

Určitě jste v minulých dnech zaznamenali mrazy, které naší zemičce vládly. Já jsem kolikrát zmrzlá i v létě a ruce mám ledové jak smrt, takže si dovedete představit, jak jsem to asi snášela. Respektive nesnášela. Možná kdybychom na bytě neměli jen malý elektrický radiátor (který musíme hlídat, abychom náhodou nevyhořeli), bylo by to víc v pohodě. Takhle jsem měla na sobě tepláky, dvoje teplé ponožky, tričko s dlouhým rukávem, svetr, župan a šálu :-D. A v tomhle outfitu jsem dřepěla u toho pidi radiátoru jak nějaký bezdomovec a doufala, že neumrznu :-D.

Tradá, byla jsem pěkně nedemokraticky zvolena manažerkou naší třídy, když se učitelka zeptala, kdo je z jisté části ČR. Tohle mě jenom utvrdilo v názoru, že nemám být aktivní a zvedat ruku :-D. Chápejte, já nejsem člověk, který má všechno úhledně seřazené a má ve všem přehled. Spíš jsem děsný chaotik, i když to tak na první pohled nemusí vypadat. Mně ten chaos celkem vyhovuje, ale když na mě spoléhají ostatní, tak je to trochu horší :-D.

V příštím životě chci být chlap. A myslím to smrtelně vážně. Už jsem si podala žádost. Chlapi si totiž nemusí holit nohy! Ono by možná stačilo, kdybychom na bytě neměli tak kreténský sprcháč. Občas si totiž připadám jak hadí žena. Nohu si obtočím kolem krku, pak se zamotám do plastového závěsu a nakonec v koupelně způsobím menší potopu.

Tento semestr jsem si zvolila céčkový předmět o poruchách autistického spektra. A je to fakt skvělý předmět, který učí profesionálka. No vážně. Část hlavy má vyholenou a zbytek tvoří dlouhé, fialovomodré vlasy. Asi byste na první pohled neřekli, že pracuje s dětmi. Takže žádné předsudky, vážení! Jedna věc mě však vyděsila. Prý když oba rodiče spadají do širšího fenotypu (tzn., že vykazují určité autistické znaky - např. introverti, nemají rádi změny, dělá jim problém oční kontakt, špatně se seznamují apod.), tak je až 85% šance, že se jim narodí autistické dítě! Takže jsem v háji :-D. Evidentně si musím najít hodně extrovertního partnera, abych snížila riziko :-D. Ale ne, prý je to jen jedna z mnoha teorií, takže máme být v klidu. Řekla bych, že v dnešní době si člověk nevybere. Proto by měli být rodiče šťastní, když se jim narodí zdravé dítě a neřešit blbosti.

Minulý týden se mi stala na bytě trochu děsivá věc. Dala jsem si do mikrovlnky plastovou krabičku s obědem a normálně to tam začalo jiskřit! Rychle jsem to vytáhla a hledala příčinu. Smrdělo to spáleninou. A co jsem zjistila? Že pod čárovým kódem byla kovová destička! Jako… to člověk nepochopí. Kdyby to tam aspoň napsali. Ale vyrobeno v Polsku a koupeno u Vietnamců, tak co bych chtěla, že :-D.

Včera jsem šla po delší době do mé oblíbené zdravé výživy v Šantovce a co tam nevidím! Oříšková másla od Šufánka! Takže jsem oficiálně v háji. Vzala jsem si lískooříškové a je tak dobré, že asi budu muset brzy pro další :-D. Už jsem od nich ochutnala arašídovo-čokoládové a arašídovo-kokosové. Obě máslíčka byla naprosto luxusní. Rozhodně vyzkoušejte. Chuťově jsou výborná a navíc opravdu kvalitní.

Slečna Jednoslovná stále nemluví. Ne že by byla introvert, spíš bych řekla, že ji odpovídat prostě obtěžuje. Vůbec se s námi na bytě nebaví. Kdybych se jí nepředstavila, nejspíš by jí bylo úplně jedno, jak se vlastně jmenuju. Ale proti gustu…
Jen nám to se Slovenkou prostě přijde trochu zvláštní. Nedávno slečna Jednoslovná začala chodit večer pryč a vracela se kolem čtvrté ráno, pak chvilku spala a nakonec šla kolem osmé do práce. Se Slovenkou jsme vymyslely spoustu teorií, co asi slečna Jednoslovná dělá :-D. Já tvrdím, že přespává u přítele, ale jeho rodina ji nesnáší, a tak se chudák holka vždycky vytratí ještě za tmy :-D. Anebo si přivydělává jako žena lehkých mravů :-D.

Dneska jsem zjistila docela děsivou věc. Narazila jsem na sekáč, kde je vše za 29 Kč, takže jsem tam vešla a začala se v těch věcech prohrabovat. Z toho hrabání mě docela bolely ruce, evidentně ještě nejsem tak vytrénovaná jako ostatní ženy :-D. Nakonec jsem si odnesla fialový svetřík, který vypadá jako nový. A teď ta děsivá věc! Jako malá jsem byla nucena chodit se svou drahou máti do sekáčů a musím říct, že mě to šíleně nebavilo. Buď jsem jí dělala držák na oblečení, nebo jsem si někde v rohu četla. Fakt to bylo utrpení. Co z toho vyplývá? Sice nejsem schopná se v obchodě hrabat tři hodiny, ale i tak se mi rozsvítila varovná kontrolka. Evidentně se své matce podobám víc, než jsem si myslela :-D.

Nirvana

6. března 2018 v 18:21 | Victoria |  Hudba, videa
Sama nevím, kdy se to přesně zlomilo. Musím přiznat, že se mi dřív Nirvana moc nelíbila. Teď ji však poslouchám pořád dokola a už mi z toho začíná slušně hrabat. Kurt Cobain (mimochodem, angličtináři, čte se jeho jméno "Kurt" nebo "Kart"? Docela by mě to zajímalo) má zvláštní, téměř hypnotizující hlas. Texty písní jsou většinou divné, pochmurné a dost zmatené, stejně jako zpěvákův život. Jako by se v těch písních odrážela rozervanost jeho duše. Možná proto se mi to tak líbí. Slyším v tom upřímnost a jakousi osobní zpověď. Je škoda, jak nakonec skončil. Co vy a Nirvana?


1) Where Did You Sleep Last Night


2) The Man Who Sold The World


3) All Apologies


4) Lake of Fire


5) Heart Shaped Box


6) Something In The Way


7) Come As You Are


8) Smells Like Teen Spirit


Design od