Křehká

28. května 2018 v 16:22 | Victoria |  Blabásně a jiná zvěrstva
Další snaha o pseudoumělecký dojem. Ne že bych chtěla předem krizitovat své veledílo, ale cosi mi na té básni nesedí. Líbí se mi tak do půlky, pak mám z ní takový divný pocit. Co myslíte? Každopádně lepší už asi nebude, proto jsem se rozhodla se o ni podělit.



Křehká. Křehká jako víla
s pavoučími křídly.
Směješ se a trháš mi je,
stejně tak i končetiny.
Kapky krve na zádech,
snad je rosa brzy smyje.

Křehká. Křehká jako porcelán.
Bílý šálek bez trhliny.
Ty však bereš kladivo,
v mozku plavou endorfiny.
Slunce ve tvých očích vidím,
v těch mých je však deštivo.

Křehká. Křehká jako koláč,
upečený na jmeniny.
Pitváš se v něm, i v mém srdci,
až jsou z něho rozvaliny.
Házíš kousky svému psovi,
utíkám jak štvaní srnci.

Křehká. Křehká jako láska,
která klíčí uvnitř hrudi.
Mráz ji zabil, to dotek tvůj,
už necítím to zvláštní pnutí.
Králi Severu, zde to máš,
srdce teď schová dračí sluj.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Raja Luthriela Raja Luthriela | Web | 28. května 2018 v 16:44 | Reagovat

Je to krásné.

2 Jane Jane | 29. května 2018 v 20:01 | Reagovat

Mně se to líbí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Design od