Červen 2018

Čeho se bojíš, má paní? Klece.

19. června 2018 v 22:01 | Victoria |  Téma týdne
Občas na ně narazíte. Lidi, kteří nic neřeší. Jsou neustále v pohodě, nemají žádné starosti, prostě si životem tak nějak proplouvají. Když se objeví nějaký problém, tak je to možná na pár sekund zaskočí, ale jdou zase dál, protože ono to přece nějak dopadne. Závidím jim. Fakt jim hrozně závidím. Hodně lidí si myslí, že jsem taky takový člověk, protože moc nedávám najevo emoce. A když mě něco trápí, radši mlčím, protože koho to zajímá? Většinou nikoho. Ale to už trochu odbočuji.



Často jsem otrokem. Paradox je, že si za to vlastně můžu sama, protože jsem svým vlastním otrokem. Ironie, že? Když se objeví nějaký problém, vykolejí mě to a zaplaví mě panika. Neumím říct, že o nic nejde, že to bude dobré. Prostě neumím zvládat stres, i když se jedná de facto o prkotiny. Moje hlava neustále něco analyzuje. Nejhorší je, když nemám co na práci. Hodně přemýšlím nad budoucností, nad tím, co mě čeká. Čas od času se ponořím naopak do minulosti a říkám si, že jsem vlastně nic nedokázala. Že bych měla být už o hodně dál, být víc… já nevím… lepší. Přemýšlím, o co jsem přišla, komu jsem třeba ublížila, co jsem pokazila. Co bych měla zvládat. A nadávám si, že to nezvládám. A když už se mi něco povede, tak se mi to přece mohlo povést ještě o něco líp, no ne?




Lidská mysl je hodně zvláštní. Možná proto mě tak fascinuje. Ale říkám si, že je to možná moje cesta. Možná jsem se měla narodit s tak debilní povahovou, abych se něco naučila. Trochu klišé, ale něco na tom je. Možná, až jednou budu řešit zase nějaký stupidní problém, tak budu schopná říct, že na to seru. Teda tím nemyslím, že bych zazdila ten problém a neřešila ho, ale že ho nebudu řešit až příliš. Dává to smysl?

Dodatek: Soundtracky s článkem nijak nesouvisí, jen mi prostě přijdou hrozně uklidňující :-).

Dívka, která chtěla zachránit knížky

5. června 2018 v 19:55 | Victoria |  Čtenářský koutek
Autor: Klaus Hagerup a Lisa Aisato
Ilustrace: Lisa Aisato
Počet stran: 64
Nakladatelství: Omega
Rok vydání: 2018




"Kouzelné vyprávění o lásce ke knihám a k těm, kteří v nich žijí."

Mám ráda pohádky. Člověk se vrátí zpátky do dětství, které bylo bezstarostné a svým způsobem kouzelné. A pohádky k tomu samozřejmě patřily, protože v nich je přece možné všechno. Mě moje máma vedla ke čtení už odmalička a tato vášeň (nebo taky vlastnost, chcete-li) mi už zůstala. Proto jsem věděla, že tahle kniha bude přímo pro mě. A samozřejmě pro všechny knihomoly a knihomolky. Chcete se s ní seznámit?

Hlavní hrdinka Anna, které bude brzy deset let, není žádné super děvče. Dokonce nemá ani žádnou nadpřirozenou schopnost. Je to zkrátka obyčejná holčička s brýlemi, která miluje čtení knih. Prostřednictvím příběhů prožívá mnohá dobrodružství a vytvoří si velký počet knižních přátel i nepřátel. Jejím oblíbeným místem je knihovna, kde se spřátelí se starší knihovnicí. Jednoho dne zjistí, že se nečtené knihy, které si nikdo nepůjčuje, zničí. To ji tak šokuje, že se rozhodne přečíst všechny knihy, které si nikdy nikdo nepůjčil. Je odhodlaná je zachránit.

Zamyslela se.
Když budou knihy, které nikdo nečte, ničeny, zmizí s nimi i postavy.
Jako podzimní list.
Uvadnou.
Rozplynou se a promění v prach.
Ztratí se ve větru. Navždy.
Hrozné pomyšlení.
Anna měla málem na krajíčku. Pak se ale rozzlobila.
"Musíme knihy zachránit," řekla.

Annu však takové obrovské množství knih unavuje. Pak se jí však dostane do ruky kniha Zakletý les, která změní všechno. Možná i celý svět…

Můj názor:

Tato kniha není jen pro děti. Je pro všechny, kteří mají rádi knihy. Pro všechny, kteří mají fantazii a rádi se ztrácejí v příbězích. Bylo to kouzelné čtení. Hlavní hrdinka byla moc sympatická, líbila se mi zápletka a ilustrace jsou prostě luxusní! Myslím, že víc slov není třeba.


Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Omega.

Dívku, která chtěla zachránit knížky můžete zakoupit přímo na stránkách nakladatelství Omega
nebo na e-shopu knihkupectví Knihy Dobrovský.
Design od